Zeptejte se nás
Zde bychom Vám chtěli předložit několik rad, které Vás nebudou nic stát a přitom mohou ušetřit hodně peněz. Budeme tu uvádět odpovědi na Vaše dotazy a pokusíme se poradit Vám jak postupovat, když...
Dovolujeme si upozornit, že odpovědi na vaše dotazy se vztahují k době, kdy byly položeny. Vzhledem ke změnám v legislativní oblasti nemusí vždy odpovídat aktuálně platným právním předpisům. Zpětnou aktualizaci odpovědí neprovádíme.
Položením dotazu do této poradny souhlasíte s jeho případným zveřejněním. Vaše osobní ani kontaktní údaje zveřejněny nebudou.
Vyhláška 132/98 stanovuje, že k návrhu na vydání územního rozhodnutí musí být připojen podklad hodnotící vhodnost geologických poměrů daného území.Geologický průzkum pro všechny nové stavby doporučujeme ve všech případech, kdy nejsou v zájmovém území geologické poměry dostatečně ověřeny. V mnoha případech však postačí zjistit, zda byl v dané lokalitě geologický průzkum v minulosti prováděn a jeho výsledky aplikovat na daný problém. Archivní geologickou prozkoumanost zjistíme do 24 hodin a její vyhodnocení Vás přijde na zlomek ceny geologického průzkumu.
Předpokládáme, že jde skutečně o Váš pozemek a nikoliv o pozemek který hodláte získat jako náhradní restituci. Dále velice záleží tom, zda jde o vyhrazený či nevyhrazený nerost. Vyhrazené nerosty (vyjmenovány v horním zákoně) jsou majetkem státu, nerosty nevyhrazené (v podstatě pouze stavební a cihlářské suroviny) jsou podle horního zákona součástí Vašeho pozemku. Všechna dosud netěžená tzv. výhradní ložiska (tj. ložiska vyhrazených nerostů a velká ložiska nerostů nevyhrazených) jsou chráněna tzv. chráněným ložiskovým územím (CHLÚ), ve kterém platí stavební uzávěra. Pokud není nablízku zainteresovaný těžař (a nejste-li těžařem sám), pozemek se vlastně spíše znehodnotí - je vlastně blokován pro budoucí těžbu. Platí to tím spíše, že mnoho evidovaných výhradních ložisek není svou kvalitou a báňskými ukazateli pro těžební firmy zajímavé. Zde můžeme pomoci dalšími radami a doporučeními.
Před zahájením geologických prací je většinou nutno provést několik úkonů, které jsou bohužel často časově náročnější, než vlastní geologický průzkum. Jde především o:
Vyřešení střetů zájmů (povolení ke vstupu na dotčené pozemky, zjištění průběhu všech inženýrských sítí apod.)
Geologické práce menšího rozsahu spojené se zásahem do pozemku (vrtné práce do hloubky 30 m, nebo vrtné práce, jejichž celková délka nepřesahuje 100 m) je nutno nejméně 15 dní předem ohlásit obci.
Rozsáhlejší projekty geologických prací, obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m, nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je nutné 30 dní před zahájením prací předložit krajskému úřadu k vyjádření.
Veškeré geologické práce je nutno před jejich zahájením zaevidovat u České geologické služby.
Technické práce, prováděné v ochranných pásmech lázeňských míst (Karlovy Vary, Kyselka, Jáchymov, Fr. Lázně apod.), podléhají povolení Českého inspektorátu lázní a zřídel, jehož získání trvá 15-30 dní.
Doba potřebná k provedení a vyhodnocení vlastního průzkumu závisí především na jeho rozsahu a účelu, např.:
Inženýrskogeologický průzkum pro rodinný dům: 1 - 3 týdny
Inženýrskogeologický průzkum pro větší objekty: 3 - 6 týdnů
Ověření ložiska nevyhrazeného nerostu (písek, kamenivo): 2 - 6 měsíců
Ověření ložiska vyhrazeného nerostu ve stanoveném průzkumném území (kaolin, jíl): měsíce až roky
Rozhodující je samozřejmě situace pozemku a celkový investiční záměr. Ve většině případů, zejména v městských aglomeracích a průmyslových zónách, však lze jednoznačně doporučit alespoň orientační ověření případné ekologické zátěže pozemku (znečištění zemin a/nebo podzemních vod způsobené činností původního majitele, jeho předchůdců nebo činností v okolí). Jen tak lze zjistit zdroj znečištění a prokázat, v jakém stavu se pozemek nachází. A to v případě zjištěné kontaminace může mít zásadní význam, neboť sanace takového znečištění může být značně nákladná.
Zákon o geologických pracích (zák. 366/2000 Sb.) stanoví povinnost projektovat, provádět a vyhodnocovat všechny geologické práce, které jsou spojeny se zásahem do pozemků, prostřednictvím odborně způsobilého odpovědného řešitele geologických prací. Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno.
Současné právní předpisy umožňují vyhloubit studnu buď jako předem povolenou stavbu - vodní dílo, anebo jako geologické průzkumné dílo (vrt), které se teprve následným úředním rozhodnutím stane studnou.
V prvním případě je nejprve zpracována projektová dokumentace studny jako vodního díla v intencích stavebního, resp. vodního zákona, takže studnu je možno realizovat až po získání stavebního a vodoprávního povolení.
V druhém případě je možno k realizaci průzkumného vrtu po splnění nezbytných administrativních úkonů (viz dále) přistoupit bez vyřizování stavebního povolení. K zahájení průzkumného vrtu je však od 1.1.2019 nutno získat souhlas vodoprávního úřadu. Povolení vodoprávního úřadu je také potřeba v případě, že se nachází v zátopovém území anebo v ochranném pásmu vodního či léčivého zdroje. Legalizovat ho jako studnu lze ale jen v případě, že není v rozporu se schváleným územním plánem a územními rozhodnutími.
Před každou stavbou studny musí být podle §17 odst. (3) vyhlášky č. 324/1990 Sb. proveden hydrogeologický průzkum.
A) Postup při realizaci studny jako vodního díla (dle stavebního, resp. vodního zákona)
(1) Zpracování projektové dokumentace stavby studny a vyjádření hydrogeologa.
(2) Následují administrativní kroky směřující k získání nutných vyjádření a povolení potřebných k získání územního rozhodnutí, stavebního povolení (vodoprávního rozhodnutí).
(3) Po nabytí právní moci stavebního povolení je možno začít s realizací studny. U studní hloubených v podzemí do hloubky více než 3 m nebo studní strojně vrtaných nad 30 m je provádějící organizace povinna nejméně 8 dní předem ohlásit obvodnímu báňskému úřadu zahájení prací. Taktéž je povinna ohlásit i přerušení prací na dobu delší než třicet dnů. Pokud při stavbě studny hloubené v podzemí do hloubky více než 3 m neodpovídají zjištěné geologické podmínky geologickému předpokladu, musí být hloubení zastaveno a musí se provést dodatečný geologický průzkum.
(4) Po vyhloubení vrtané studny následuje zpracování hydrogeologické dokumentace, kterou provede osoba s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie (dokumentace vrtných prací, provedení hydrodynamických zkoušek, prověření možného vlivu na okolní hydrodynamické podmínky atp.).
(5) Poté jsou provedeny definitivní stavební úpravy horní části vrtu a je osazeno čerpadlo. Tyto práce provede odborná stavební firma.
(6) Následuje předložení hydrogeologické dokumentace s žádostí o povolení uvést vodní dílo do trvalého provozu (kolaudace).
(7) Po doručení kolaudačního souhlasu je možno začít s oděrem vody.
B) Postup při realizaci studny jako průzkumného díla (dle geologického zákona)
(1) Projekt geologického průzkumu, jeho evidence u Státní geologické služby, oznámení příslušné obci a případné (u vrtů nad 30 m hloubky) předložení projektu Krajskému úřadu k vydání stanoviska (zajistí geologická firma). Provádění vrtů hlubších jak 30,0 m, je nutno osm dní před započetím ohlásit na Obvodní báňský úřad (povinnost vrtné firmy).
(2) Získání souhlasu vodoprávního úřadu k realizaci průzkumného vrtu. V případě, že se vrt nachází v zátopovém území anebo v ochranném pásmu vodního či léčivého zdroje, je nutné získání dalších povolení.
(3) Realizace průzkumného vrtu. Po jeho provedení následují hydrodynamické zkoušky (ověření vydatnosti), a zpracování závěrečné zprávy o průzkumu hydrogeologem. Závěrečná zpráva hodnotí mimo jiné hydraulické parametry vrtu, možnost ovlivnění okolních vodních zdrojů, a řadu dalších aspektů.
(4) Následuje zpracování projektové dokumentace vodního díla - studny.
(5) Administrativní kroky směřující k získání nutných vyjádření a povolení potřebných k získání územního rozhodnutí, stavebního povolení (vodoprávního rozhodnutí).
(6) Po nabytí právní moci stavebního povolení se provedou definitivní stavební úpravy horní části vrtu a osadí čerpadlo. Tyto práce provede odborná stavební firma.
(6) Poté na stanoveném formuláři požádá majitel vrtu vodoprávní úřad o vydání kolaudačního souhlasu. Po doručení kolaudačního souhlasu může odebírat vodu.
Obecné nařízení ze zákona neexistuje, příslušný stavební úřad však může na základě znalosti místních podmínek takovýto posudek nařídit. Pokud existuje jakákoliv pochybnost o stabilitě svahu (Vaše, Vašich sousedů atp.), doporučujeme přizvat si na místo místního geologa s příslušnou odbornou způsobilostí nebo autorizovaného geotechnika, který situaci posoudí a navrhne řešení. Takovéto místní šetření nebývá finančně náročné, někdy je poskytováno i zdarma. Cena za vlastní posouzení stability svahu závisí především na objemu technických prací, které jsou nutné pro zjištění geologické stavby dané lokality. Podle našich zkušeností by se měla pohybovat v řádu desetitisíců, ovšem v komplikovaných případech nelze vyloučit náklady přesahující 100 000,-Kč.
Pro danou problematiku se jeví nejvhodnější přímé zjištění případné kontaminace odběrem vzorků a jejich analýzou. Nepřímé metody (geobotanika, plynometrie atp.) nepřinášejí průkazné výsledky a lze je použít většinou jen jako podpůrné průzkumné metody. Obecně lze říci, že uvedená problematika bývá řešena vybudováním monitorovacích vrtů (podz. vody), příp. vytyčením odběrných profilů na vodotečích (povrch. vody) a následným sledováním zájmových kontaminantů, ale řešení daného problému je závislé především na cíli prací. Ke zvolení správné metodiky je potřeba přesněji specifikovat, zda:
1) jde o ověření funkčnosti těsnění,
2) se sleduje vliv provozu zemědělských objektů na kvalitu podzemní vody,
3) chceme vědět, že za daných hydrogeologických podmínek i přes únik kontaminované vody nedojde díky sorpci, přirozené biodegradaci apod. k rozkladu kontaminantu,
4) jde o monitorování anebo o průkaz konkrétní havarijní situace,
5) je potřeba splnit nařízení některého z orgánů státní správy.
Ke správné funkčnosti monitorovacího systému je potřeba kvalifikovaně rozhodnout o vhodném rozmístění pozorovacích vrtů či odběrných míst, které závisí na hydrologických a hydrogeologických poměrech dané lokality. V závislosti na cíli prací je nutné stanovit rozsah sledovaných kontaminantů a opět v závislosti na cíli požadovaných prací provést komplexní vyhodnocení získaných výsledků.
Při konstrukci tepelných čerpadel se využívá tzv. tepelného toku, který ve starých strukturních blocích Českého masivu informativně činí 50-55 mW/m2. Zařízení lze instalovat téměř všude, tj. pro každou lokalitu lze navrhnout vhodné řešení - obraťte se přímo na příslušnou projekční kancelář.
Problematiku možného výskytu poddolovaných území doporučujeme řešit v součinnosti s místně příslušným Obvodním báňským úřadem, popř. místním báňským znalcem, který na základě dostupných archivních podkladů stanoví podmínky pro případnou výstavbu, případně doporučí rozsah geologických průzkumných prací.
Předpokládám, že Vaše studna je zlegalizována (studny z 50. let minulého století a starší jsou automaticky legální) - tj. má stavební povolení a povolení k nakládání s vodami, jinak Vám žádný úřad nepomůže. Pokud by nebyla legální, pak Vám zbývá jedině dohoda se sousedem, aby vrtná společnost vzala Váš zdroj v úvahu a konstruovala vrt nepropustně ve Vašem kolektorském úseku. Váš soused má možnost zvolit dvě cesty, jak mít legální studnu - rovnou budovat studnu (1), nebo nejprve průzkumný vrt, který se dovystrojí na studnu (2).
Cesta (1): soused musí mít územní rozhodnutí a stavební povolení. Vy pak podle zákona o správním řízení (71/67 Sb.) a o vodách (254/01 Sb.) budete účastníkem řízení a vznesete požadavek na spolehlivé řešení Vaší obavy. Vodoprávní úřad by měl pak chtít po sousedovi hydrogeologický průzkum či posudek, který se bude problémem koexistance obou zdrojů zabývat a určí podmínky realizace.
Cesta (2): průzkumný vrt musí projektovat a výsledky vyhodnocovat odborný hydrogeolog, který by se měl okolními zdroji zabývat. V závěrečné zprávě o průzkumném vrtu by měl určit podmínky pro udělení k nakládání s vodami. Stavební či vodoprávní úřad by pak měl legalizaci provést podle těchto podmínek. Pro Vás bude nejlepší dojít na Váš obecní či městský úřad, konkrétně stavební či vodoprávní, a tam se s nimi domluvit, aby Vás neopomněli jako účastníka řízení. Také Vám poradí, jak a kdy se zajímat o situaci v případě cesty (2). Každopádně jim nahlaště (doporučujeme o tom pořídit zápis!) úroveň hladiny podzemní vody ve studni nyní, tedy před započetím budování studny nebo vrtu.
Licenci na průzkum se v ČR říká "Povolení k průzkumným pracím" a území k tomu vymezené "Průzkumné území" (PÚ). Institut PÚ je upraven následujícími předpisy:
Zák. 44/1988 Sb. (horní zákon), v aktuálním znění - § 11
Zák. 62/1988 Sb. (o geologických pracích), v aktuálním znění - zejména § 4 a násl.
Vyhl. 369/2004 Sb. (o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek).
Se stanovením PÚ má naše firma praktické zkušenosti a je schopna Vám v tom pomoci.
Kromě vlastní žádosti o stanovení PÚ je klíčovým faktorem pro jeho stanovení získání souhlasu dotčených obcí. Při běžné proceduře je ministerstvo oficielně obesílá v rámci řízení a obce se pak často vyjádří zamítavě. Proto doporučujeme získat souhlas předem a k žádosti o PÚ ho přiložit. V této věci Vám můžeme napomoci, domníváme se však, že průzkumný záměr umí obecním zastupitelstvům nejlépe vysvětlit Vaše strana.
Podle zák. 62/1988 Sb., §4, odst. 1 se PÚ stanovuje právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti. Jak je to s cizí firmou nemáme zkušenosti. Možná něco vyčtete z Vyhl. ČBÚ č. 298/2005, kde je to upraveno.
Mimo tento báňský předpis se vlastní provádění geologických prací v PÚ řídí geologickým zákonem, kde upozorňujeme zejména na osobu odpovědného řešitele geologických prací.
Ano, vltavín je ve smyslu horního zákona vyhrazeným nerostem a jeho přírodní nahromadění je výhradním ložiskem.
Studny pro individuální zásobování (ne hromadné a ne pro podnikání) vybudované před r. 1955 jsou legální. Problém bývá doložit jejich letitost. Za zkoušku stojí zeptat se na vašem obec. či městs. úřadě (stavební odbor či život. prostředí), jestli mají tzv. Vodní knihy - tam by být mohla a pak by bylo vše v pořádku. Pokud ne, pak doporučuji sehnat si a pro případ kontroly dobře uložit Čestné prohlášení nějakého starého místního souseda, že studna se užívala již v roce xxxx (resp. před rokem 1955).
Pasport je v podstatě předepsaný formulář, který však musí vyplnit autorizovaný inženýr vodních staveb. Čili na něj se musíte obrátit a on ho pro vás zpracuje. Seznam místních inženýrů by vám podle zvyklostí měli poskytnout na vašem stavebním či vodoprávním úřadě (tj. tam, kde budete legalizaci studny řešit, čili komu budete dávat žádost o povolení s přílohou - pasportem).
Obrátit se musíte na příslušný stavební úřad (ten, který povolil stavbu chaty) a tam Vám dají 2 formuláře - Žádost o stavební povolení ke studni a Žádost o povolení k odběru podzemních vod. Jen na konkrétním úřadu a jeho zvyklostech (znalostech místních podmínek) záleží, co bude požadovat dál. V maximální variantě budou chtít k povolení vodního díla zpracovat Technickou dokumentaci, a to autorizovaným inženýrem pro vodohospodářské stavby (nově vodní díla). K odběru mohou vyžadovat hydrogeologický posudek zpracovaný oprávněným hydrogeologem. V minimální variantě mohou od hydrogeologického posudku upustit a ke studnám nechat zpracovat autorizovaným inženýrem jen tzv. pasport.
Tyto informace a současně kompetence k vydávání obou povolení má váš "pověřený obecní úřad". Upozorňuji, že to nemusí být přímo váš obecní úřad. Obecně se dá říct, že je to ten úřad, kde byste žádal o jakéholiv stavební povolení. K dotazu na vaši věc budete potřebovat znát katastrální území a číslo pozemku (p.p.č.), které máte na Listu vlastnictví.
Stavební suroviny jsou ve smyslu horního zákona nevyhrazeným nerostem, který je součástí pozemku. Těžba se proto provádí na stavební povolení a na povolení k provádění činnosti hornickým způsobem od příslušného obvodního báňského úřadu (OBÚ). Konkrétní požadavky těchto úřadů se často oblast od oblasti liší, doporučuji tam proto zajít a poinformovat se konkrétně. Pokud se na lokalitě už dříve těžilo, určitě si na OBÚ zjistěte, jaká povolení měli předchozí těžaři. Je totiž teoreticky možné, že byl na ložisku v dřívějších dobách stanoven dobývací prostor (DP). Těžba surovin v DP je tzv. hornická činnost a podléhá jinému režimu. Spadá kompletně pod OBÚ a je k ní potřeba složitější dokumentace.
Tuto problematiku řeší ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody. Průměr skruží - jaký chcete, hloubka - aby byl dostatečný sloupec vody pro vaši potřebu, nad povrch - min. 0,5 m, v zátopovém území nad kótu zátopy, základová deska - nevím, co tím myslíte - pokud dno studny, pak cca 30 cm kameniva, pokud obetonování studny na terénu, pak nepropustné těsnící prvky (jíl, dlažba...) se sklonem 2% a do vzdálenosti doporučené 2 m, těsnění se neřeší, norma říká použít neškodlivé materiály, trubky z vrtu opět norma neřeší, ale pozor na to, aby nepřisávaly kal ze dna a do domu vedly v nezámrzné hloubce - kolem 0,8 m pod terénem, víko - doporučují se betonové půlené desky, zateplení - opět se neřeší. Doporučuji nechat zpracovat projekt autorizovaným inženýrem pro vodohospodářské stavby.
Velkoprůměrová studna by byla lepší z hlediska okamžité spotřeby (větší zásobní prostor), nemuseli byste budovat rezervoár v domě, což by Vás mohlo u normálního vrtu potkat (okamžitý přítok nemusí být postačující pro potřeby). Pozor na hloubku díla - hladina vody bude alespoň o 1 m sezónně kolísat, čerpadlo nemůžete umístit až ke dnu, celkově hladiny mělčích vod mírně zaklesávají, proto u širokoprofilové studny při naražení hladiny např. v 15 m doporučuji hloubku asi 20 m. Maloprůměrová studna by měla být pak 25 až 30 m hluboká (podle skutečného geologického profilu), ale bez povolení KÚ a OBÚ nesmí být hlubší než 30 m. Samozřejmě zcela rozdílné budou i náklady na realizaci (maloprůměrový vrt je levnější), ale širokoprofilová studna se lépe udržuje, pomaleji stárne a má tak delší životnost, což je relativně "zlevňuje" z hlediska dlouhodobého pohledu.
Hydrogeologické posudky zpracovávané s cílem posoudit nakládání s odpadními vodami (dle zákona o vodách 254/01 Sb.) nemají v současnosti (2009) povinný rozsah prací. Bývá však zvykem zvážit vliv na podzemní vody, a to i na zdroje podzemních vod v okolí. Ve vašem případě (plastické jíly v podloží) je možné, že hydrogeolog vypočítal, že vliv dosahu ovlivnění nepřesahuje na cizí pozemky (proto se nezajímal ani o zdroje vod na nich), event. zjistil, že směr proudění podzemních (a snimi i odpadních) vod nesměřuje k vašemu pozemku (a proto se opět nezajímal o vaši studnu). Kvalita vypouštěných odpadních vod je dle mých zkušeností většinou velmi dobrá, rozhodně mnohonásobně lepší než u septiků, nemluvě o praktikách lidí prorazit odtokový otvor v žumpách. Přinutíte-li event. souseda budovat jinou technologii likvidace odpadních vod, pak si dle mého spíše uškodíte.
Doporučuji problém nejprve zadat místnímu báňskému znalci, který by pravděpodobně mohl být schopen dohledat dostupné historické doklady od uvedené štoly a stanovit podmínky rekonstrukce domu. Pro vyhledání podzemních dutin a jiných nehomogenit doporučuji využít služeb odborných firem, které disponují vhodnou technikou (georadar, geosonar).
Podstatou atmogeochemického průzkumu je odběr půdního vzduchu a jeho následná analýza (nejčastěji ropné uhlovodíky). Vy máte nejspíše na mysli zjišťování radonového indexu pozemku, který se taktéž určuje na základě vzorků půdního vzduchu. Povinnost stanovení radonového indexu pozemku je zakotvena v § 6 odst. 4 atomového zákona s tím, že výsledky je nutno předložit stavebnímu úřadu.
Vrt se obecně nepovoluje, jen odpovědný geolog (který projektuje průzkum) práce u české geologické služby zaeviduje a oznámí průzkum na obecním úřadě. Pokud však lokalita leží v ochranném pásmu vodního zdroje (příp. jinak chráněné oblasti), musí se práce povolit (např. vodoprávní úřad, ČIL MZd apod.). Dále, je-li hloubka vrtu vyšší než 30 m, příp. celková metráž více vrtů nad 100 m, povoluje průzkum báňský úřad a krajský úřad na základě projektu zpracovaného geologem.
Oba prodejci mají pravdu. Mramor i vápenec jsou tvořeny týmž minerálem (kalcitem). Vápenec je hornina usazená. Mramor je hornina přeměněná, která vzniká z vápence (proto se mu též říká krystalický vápenec). Každopádně obě horniny obsahují vápno a některým rostlinám prospívat nebudou. Pokud chcete uchovat kyselejší prostředí, doporučuji použít křemenný štěrčík - krásně bílý mají například v pískovně Velký Luh u Skalné u Chebu. Jinak se obraťte na jinou nejbližší pískovnu s dotazem, zda prodávají hrubější frakce.
K vrtným pracem prováděným jako geologický průzkum Vaše povolení nepotřeboval. Vaše stanovisko si měl vyžádat vodoprávní úřad při následném vodoprávním řízení (o povolení studny a povolení odběru vody). Váš stavební úřad měl v tomto případě obdržet oznámení o provádění geologických prací od vrtné firmy (jde tedy kontrolovat, jestli to dělali jako geologický úkol). Pokud se vrt nedělal jako geologická práce, ale jako práce na vodním díle, pak měl soused mít stavební povolení a k němu měl vodoprávní (tj. speciální stavební) úřad chtít Vaše vyjádření. Pokud jste přišli o vodu a máte studnu legálně (tj. máte povoleno vodní dílo a povoleno nakládání s podzemními vodami), pak toto urychleně nahlašte vodoprávnímu úřadu, který následně zahájí řízení.
Dodatečnou legalizaci studny si v uplynulém roce nechala dělat řada lidí a nikde to nebyl žádný zásadní úřední problém. K legalizaci vodního díla podáváte žádost s přílohami - výpis z listu vlastnictví, kopii katastrální mapy a tzv. pasport studny, který nahrazuje projekt pro stavební povolení (dokumentace stavu). Dále podáváte žádost o povolení k nakládání s podzemními vodami (povolení k odběru) s přílohou hydrogeologického posudku. Pasport i posudek Vám můžeme zpracovat. Cena za tyto elaboráty se pohybuje v řádu jednotek tisíc korun.
Terénní návštěva může napovědět, ale rychlejší a přesnější bývá posouzení za pomoci archivních vrtů, pokud byly na pozemku či v okolí někdy dříve realizovány. Problém, který popisujete, většinou nebývá v klasické podzemní vodě, ale spíše v tom, že horninové prostředí je málo propustné a současně je morfologie terénu mísovitá (přirozeně, nebo antropogenním zásahem), pak spadlé srážky nemohou zasakovat ani odtékat k lokální erozivní bázi a hromadí se v lokálních mokřadech. Vhodné odvodnění pak tento problém vyřeší. Samozřejmě u Vás může jít i o jiné alternativy.
Písek jako nerostná surovina může být dvojího druhu: Stavební písek je tzv. nevyhrazený nerost. Jeho ložisko je součástí pozemku, majitelem ložiska je majitel pozemku. Těžba je možná na základě stavebního povolení, jde o tzv. činnost prováděnou hornickým způsobem. Sklářský a slévárenský písek je tzv. vyhrazený nerost ve vlastnictví státu. Těžba je možná pouze ve schváleném dobývacím prostoru na základě smlouvy s majitelem pozemku, jde o tzv. hornickou činnost. V obou případech je nutné zejména: 1. Ověřit, zda jde opravdu o ekonomicky využitelné nahromadění užitkového nerostu a zjistit druh nerostu. Tj. provést geologický průzkum. 2. Uzavřít dohodu s majitelem pozemku (nejspíše Lesy ČR), za jakých podmínek lze ložisko těžit. 3. Podle druhu nerostu (vyhrazený/nevyhrazený) zpracovat nutnou dokumentaci k těžbě (mj. plán sanace a rekultivace, posouzení vlivů na životní prostředí, vyřešení vlivu těžby na pozemky určené k plnění funkcí lesa, podklady pro stanovení dobývacího prostoru, příp. územního rozhodnutí a další). V každém případě počítejte s tím, že se neobejdete bez pomoci odborné firmy specializované na geologickou a báňskou problematiku.
Protiprávní to není, je to plně v souladu s novým vodním zákonem (tento postup se dotknul v minulém roce, kdy se tyto záležitosti dávaly dopořádku, opravdu mnoha lidí). Upozorňuji jen, že alespoň vodoprávní úřady v našem regionu akceptují jako zákonu vyhovující dvoukomorový septik se třetí dočišťovací komorou (tj. nejčastěji vyplněnou pískem, který se pravidelně mění). Tuto technologii by Vám musel navrhnout oprávněný projektant (s autorizací na vodní díla) a pak si myslím, že ani Vašemu úřadu by nezbylo nic jiného, než ji povolit. Povolovány jsou i zemní biofiltry, opět s projektem, ale vyžadují obecně zřízení jezírka o velikosti kolem 20 m čtverečních (čili máte-li místo, je to velmi elegantní a účinné čištění).
Váš dotaz je formulován hodně nejasně. Není z něj patrné, jaký druh geologického průzkumu máte na mysli a o jaké povolení Vám jde. Podle zákona o geologických pracích (62/1988 Sb.), §1, odst. 3 se geologický průzkum podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí. Při provádění každé z těchto činností je třeba dodržovat specifický postup.
Jelikož nevím, co Vás konkrétně zajímá, uvádím pouze několik poznámek: Povolení Ministerstva životního prostředí je nutné pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů, a to v rámci tzv. průzkumného území. Vyhrazené jsou prakticky všechny nerosty s výjimkou stavebních a cihlářských surovin. Není mi nic známo o tom, že by se tento paragraf zákona měl rušit.
Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku (tj. nejčastěji vrty nebo kopané sondy) je nutno před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb. Průzkumné práce se oznamují a vyjadřují se k nim i jiné organizace, např. Česká geologická služba-Geofond (evidence prací), příslušný obecní úřad (oznámení prací), vodoprávní úřad (povolení v ochranném pásmu vodního zdroje, zátopové či jinak chráněné oblasti), ministerstvo zdravotnictví (povolení v ochranných pásmech zdrojů minerálních vod), báňský úřad, krajský úřad (povolení hlubších vrtů nebo větší úhrnné metráže) a dle místa, rozsahu i účelu průzkumu řada dalších.
Rozdíl mezi průměrem vrtu 150/125 mm není z hlediska vodonosnosti rozhodující. Z hlediska ceny je, tuším, rozdíl taktéž zanedbatelný. Minimální průměr vrtu určuje v podstatě technika, která je do něj zapuštěná - čerpadlo+potrubí+přívod el.energie (aby se to tam bez problému vešlo a dalo se s tím manipulovat). Vnější průměr vrtu by měl být také volen tak, aby po vystrojení pažnicí (např. 120mm) byl na každé straně pažnice prostor pro obsyp odpovídající normě, tedy 60-80mm (dle zrnitosti obsypu) na každou stranu. Doporučujeme obrátit se na firmu, která vám studnu provede jako celek (včetně vystrojení a osazení čerpadlem), a tím vám odpadnou starosti tohoto typu.
Podle horního zákona je cihlářská surovina nevyhrazený nerost a její ložisko je tzv. nevýhradní. Před r. 1989 však byla "významná" ložiska nevyhrazených nerostů považována za tzv. výhradní. Na výhradní ložiska vyhrazených i nevyhrazených nerostů se vztahuje totožná báňská legislativa, zejména fakt, že těžba probíhá ve schváleném dobývacím prostoru podle plánu otvírky, přípravy a dobývání. Pokud je tedy Vámi zmiňované ložisko nevýhradní a firma nemá Váš souhlas k těžbě, tak Vám surovinu "krade" . Pokud je ložisko výhradní, musí mít firma smluvně vypořádánu těžební činnost se všemi majiteli pozemku, jinak by nedostala od báňského úřadu povolení k provádění hornické činnosti. Těžební firmy jsou v současnosti pod ostrým dohledem a nepředpokládám, že by měly chuť jít do střetu s majiteli pozemků. Doporučoval bych Vám osobní jednání s vedením firmy. Předtím by asi bylo vhodné věc nekonfliktně prodiskutovat s vedoucím lomu (osoba odpovědná za těžbu), který by Vám měl věc objasnit. Poté lze jednání směřovat několika směry: (1) změna těžebního postupu a uvedení Vašeho pozemku do původního stavu, (2) pronájem Vašeho pozemku, (3) prodej Vašeho pozemku nebo jeho části (nečekejte však horentní sumy).
Vzájemnou koexistenci studní a stupeň jejich vzájemného ovlivnění při vzdálenosti cca 30 m mohou stanovit až výsledky průzkumu. Dle zákona má každý právo na vodu, současně také zákon o vodách 254/01 Sb. stanoví, jak nahradit ztrátu vody způsobenou provozní činností (novým zdrojem, příp. fin. náhradou). Požadovali byste zbytečně již zákonem stanovené. Vzhledem k tomu, že jste byli požádáni o souhlas a dále jste pravděpodobně účastníky vodoprávního řízení u sousední studny, vám doporučuji v souhlasu požadovat komisionelní měření hladiny podzemní vody ve vaší studni před, při i po vrtání, příp. v průběhu provádění čerpacích zkoušek, a to za účasti odpovědného hydrogeologa vašich sousedů. Bude tak zcela průkazné, co se vrtáním v sousedství způsobilo. Vodoprávní úřad by pak měl podle zjištěných údajů (ty budou součástí zprávy hydrogeologa) rozhodnout o způsobu využívání nového zdroje.
Máte pravdu, že NĚKDE stačí jen NĚJAKÉ podklady (zákon o vodách dává možnost hydrogeologický posudek v případě znalosti místních poměrů vypustit). Čili doporučuji zajít na Váš vodoprávní úřad a zeptat se, co ONI konkrétně pro vodoprávní rozhodnutí požadují (někde nechtějí prakticky nic, jindy chtějí krom posudku i čerpací zkoušky a analýzy vody, skutečně je to velmi široká škála požadavků).
Vyrozuměla jsem, že hydrogeologický posudek na vsakování odpadních vod do horninového prostředí byl zpracován. O tom, že nebere vůbec v úvahu okolní studny bych spíše pochybovala, je to zřejmě způsobeno tím, že hydrogeologické poměry ukazují na to, že potenciálně ohrozitelné by byly pouze mělké vody freatické zvodně v blízkosti zasakování - tedy nikoliv puklinové vody 2. zvodně ve vzdálenosti 80 m. Pokud máte potřebu se bránit (myslím, že obavy o kvalitu vody jsou v tomto případě spíš zbytečné), pak jedině prostřednictvím jednání s vodoprávním úřadem, který vydává vodoprávní rozhodnutí, zde povolení k nakládání s podzemními vodami. Zřejmě by Vás ale čekalo, že si budete muset nechat zpracovat odborný posudek, kde budete mít napsáno, že Váš zdroj je plánovanou činností ohrožen.
Vyjadřovat se k takovýmto případům je většinou velmi obtížné, protože není vždy zcela zřejmé, zda byly vyřčeny veškeré informace nutné k posouzení dané situace. Obecně úředník nemůže (neumí a nemá oprávnění) rozhodnout, jaké práce (tedy i kolik hodin čerpat) je třeba k řešení té které problematiky provádět. Proto se opírají o posudky zpracované oprávněnými osobami (proto jste museli i vy mít HG. posudek). Jestliže z vašeho nebo jiného odborného posudku vyplynula potřeba realizace krátkodobé čerpací zkoušky, pak ji udělat musíte, jinak nedostanete vodoprávní povolení k odběru a vodnímu dílu. Pokud tento požadavek v žádném odborném posudku nezazněl, domníváme se, že vodoprávní úřad k vámi uvedenému postupu není oprávněn. V takovém případě máte možnost stěžovat si na postup nadřízenému vodoprávnímu úřadu (většinou na kraji). Upozorňuji, že důkazní břemeno, že váš zdroj negativně ovlivňuje zdroje okolní, leží na stěžovatelích. K vašemu poslednímu dotazu - podrobnosti o čerpací zkoušce, čerpané vydatnosti, monitoringu atd. vyplývají z projektu prací, který musí zpracovat hydrogeolog s příslušným oprávněním.
Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda jde o tzv. výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu nebo o tzv. ložisko nevýhradní. Postup při povolování těžby toho kterého se liší. Každopádně musí těžební organizace získat povolení činnosti prováděné hornickým způsobem, resp. povolení hornické činnosti, které vydává místně příslušný obvodní báňský úřad. V dokumentaci k tomu musí být také stanoveny závěrné svahy budoucí pískovny, a to tak, aby neohrožovaly sousední pozemky. Šířka "ochranného pásma" závisí na výšce těžební stěny, na konečné hloubce budoucí pískovny, na hloubce hladiny podzemní vody a na dalších faktorech. Obecně lze za bezpečný považovat svah ve sklonu minimálně 1 : 1 (tj. 45 stupňů), v některých případech je to až 1 : 3 i méně.
Veškeré úkony, které je potřeba učinit před zahájením provádění geologických prací, provádí osoba s odbornou způsobilostí v oboru, který odpovídá povaze geologických prací prostřednictvím odpovědného řešitele úkolu. Vás jako zadavatele prací (pokud jsem správně pochopil) se žádná z uvedených povinností nedotýká. Odbornou způsobilost vámi vybraného zhotovitele geologických prací si můžete ověřit na stránkách Ministerstva životního prostředí.
Dobývací prostor se stanovuje za účelem dobývání a úpravy výhradních ložisek nerostů. Výhradní ložiska jsou ve vlastnictví českého státu a ten, kdo je těží, platí státu poplatky. Dobývací prostor se stanovuje těžební organizaci a před jeho schválením musí být vyřešeny všechny střety zájmů (tj. i s majiteli pozemku). Existují ještě nevýhradní ložiska nerostů, která jsou součástí pozemku a proto patří jeho majiteli (většina stavebních surovin atp.). Pokud je parcela uvnitř dobývacího prostoru, tak stavět nemůžete. Požádejte o bližší informaci na stavebním úřadě.
Nedoporučuji v ochranném pásmu cokoliv dělat bez povolení!. Co vše se v ochranném pásmu vodního zdroje nesmí dělat, se dozvíte jedině na příslušném vodoprávním úřadě, protože pro každé pásmo se zakazují, příp. povolují jiné činnosti (především v závislosti na hloubce struktury, z níž je voda odebírána). Doporučuji tedy navštívit vodoprávní úřad a tam oznámit záměr činností. Myslím, že plot by povolit mohli, naopak používání chemií si nedovedu představit.
Ano, povinnost odstranit ekologickou zátěž pozemku vyplývá z platné české legislativy. Pokud nedojde k dohodě s původcem znečištění nebo jinému právnímu rozhodnutí (skrytá vada pozemku apod.) náklady nese majitel pozemku.
Podobné případy mohou být značně komplikované a nalézt skutečnou příčinu většinou nebývá snadné. Obecně může být příčinou jak voda proudící v podzákladí, tak naopak postupné vysychání základové půdy způsobené vámi zmiňovaným odvodněním způsobeným sběračem. Vyloučit nelze ani vliv nekvalitně provedené stavby (v kombinaci s předchozími vlivy) nebo zcela jinou příčinu. Dutiny v horninovém prostředí je možné detekovat pomocí georadaru popř. geosonaru. Vzhledem k relativně vysokým nákladům na případný geologický průzkum doporučujeme věc nejprve konzultovat se zkušeným statikem a místním geologem a na základě jejich doporučení zvolit vhodný postup.
Obávám se, že tento problém bude řešitelný jen velmi těžko. Možnost jednoznačného prokázání vlivu prohloubení na pokles hladiny ve vaší studni je velmi malý. Prokazování (pomocí např. hydrodynamických zkoušek) je spojeno s nemalými náklady (důkazní břemeno a náklady s ním spojene leží na vás) a i kdyby výsledky ukazovaly na možnost ovlivnění, nikdy to nebude zcela jednoznačné a výsledek případného soudního řízení bude, obávám se, spíše záležet na šikovnosti právníků, než na faktech.
Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona (vyhláška upravuje zejména náležitosti návrhů a žádostí a jiných podání, s kterými se právnické nebo fyzické osoby obracejí na stavební úřad) říká, že: § 3 písmeno (4) K návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby se podle místa, druhu, rozsahu a předpokládaných účinků stavby přikládají další podklady, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména h) ochrana stavby před škodlivými vlivy a účinky, vhodnost geologických a hydrogeologických poměrů v území
Nemusíte mít obavu, pokud nedošlo k výrazným změnám v morfologii terénu (např. terénními úpravami - navážky/skrývky) a projektantovi stavby bude vyhovovat rozsah provedených prací, tak tyto dokumenty můžete bez problémů použít.
Prakticky vše, co jste napsali dává smysl a lze doporučit k provedení. Výjimkou je požadavek, aby dopředu posoudil hydrogeolog možnost ovlivnění vaší studny. V praxi se to obvykle dělá tak, že nová studna se zřizuje jako průzkumný vrt a je zde povinnost o něm zpracovat závěrečnou zprávu, v níž odborný hydrogeolog řeší mimo jiné i způsob ovlivnění okolních zdrojů. Nikdo totiž dopředu nemůže jistě vědět skutečné hydrogeologické poměry v místě nového vodního zdroje, především hodnotu koeficientu filtrace a velikost potřebného snížení hladiny k uspokojení potřeb objednavatele. Z těchto dvou hodnot se pak počítá poloměr deprese, čili vzdálenost, kam až je hladina vody ovlivňována. Pokud je ve vašem posudku vypočítán poloměr deprese větší než 5 m, pak bych doporučovala vzájemnou vzdálenost studní větší než 10 m (resp. minimálně dvojnásobnou, než určil posudek váš poloměr deprese.)
K bodu 1) - nevím, jakou jste měl dokumentaci ke schválení, proto nemůžu hodnotit, zda došlo jen ke změně stavby před dokončením. Pokud jste měl ale schválen (ne stavební povolení) průzkumný vrt a udělal studnu bez stavebního povolení, pak máte černou stavbu. Tu by za určitých podmínek mělo jít za pomoci hydrogeologa a projektanta vodních děl dolegalizovat. k bodu 2) - běžné kolísání mělké hladiny podzemní vody je 2 m, za extrémního sucha je možný i větší pokles (současný stav vod je naopak extrémně zvýšený, je třeba počítat s tím, že v roce s normálními srážkami by voda byla alespoň o 1 m níže). Pokud Vaše spotřeba nepřekročí 500 l denně a do studny je dostatečný přítok (každá studna má jiný, je třeba vyzkoušet jaký má ta Vaše), pak by měl stačit 3 m sloupec vody.
Obávám se, že v tomto případě jde kromě báňské a geologické legislativy i o problematiku majetkového práva a doporučil bych Vám proto problém řešit s právníkem. Dle mého názoru by váš podíl pozemku bez náhrady znehodnocen být neměl. V POPD by těžební společnost měla prokázat vyřešení veškerých majetkových nároků týkající se pozemků.
Betonové skruže se dle pamětníků používaly již za 1. republiky. Pokud se má jednat o důkaz, že jde o tzv. historickou studnu (před r. 1955), pak doporučuji raději získat čestné prohlášení (majitele, souseda, pamětníka).
Způsob založení stavby by měl navrhnout projektant na základě výsledků geologického průzkumu. Ve vašem případě inženýrskogeologický průzkum jednoznačně doporučujeme. Průzkum by měl být zaměřen především na ověření plošného a hloubkového rozsahu navážek a jejich konsolidace (únosnosti), zjištění úrovně hladiny podzemní vody a její agresivity na betonové konstrukce. K eliminaci rozdílné únosnosti podloží (část domu na navážce a část na pevném podloží) lze použít např. plošné vyrovnání hutněným štěrkopískovým polštářem nebo lze část na navážkách založit na pilotech vetknutých až do pevného podloží.
Dobrý den, především budete potřebovat projekt ČOV pro stavební povolení (ten vám zpracuje projektant). V případě, že nebude možno vypouštět vyčištěné odpadní vody do vodoteče (není tam řeka, potok nebo je příliš daleko), pak budete potřebovat i hydrogeologický posudek, který určí, zda je možno tyto vody vypouštět do horninového prostředí. Pokud podle tohoto posudku lokalita nebude vhodná k vypouštění do horninového prostředí (půdy), pak vám vodoprávní úřad na základě tohoto hydrogeologického posudku povolí vybudovat žumpu.
Dobrý den, při výstavbě cesty se musí dodržet požadavky Vyhlášky 269/09 Sb.dle §24a. Podle propustnosti horninového prostředí (kterou já konkrétně u Vás neznám) jde o vzdálenost 12 nebo 30 m od studny! Pokud je Vaše studna evidována na vodoprávním úřadě (příp. máte povolení k odběru vody), pak byste měl být účastníkem stavebního řízení na cestu. V tom případě by úřad měl po investorovi chtít hydrogeologický posudek, který řeší riziko ovlivnění Vaší studny. Pokud je Vaše studna tzv. historická (vybudovaná před r. 1952) a vodoprávní úřad o ní neví, pak se rychle přihlaště sám jako účastník řízení a dál by měl následovat stejný postup. Obecně riziko negativního ovlivnění (bez znalosti specifik lokality) vidím jako reálné.
Dobrý den, ano, tuto studnu je potřeba mít povolenou a navíc k čerpání za účelem snižování hladiny podzemní vody je podle §8 odst. 1b,3 zák. 254/2001 Sb je potřeba též povolení vodoprávního úřadu. Upozorňujeme, že je možné, že pomocí čerpání z jedné studny nedosáhnete požadovaného snížení hladiny pod celým objektem (depresní kužel nepokryje celou plochu objektu). Náklady na provoz čerpadla (čerpadel) a pravidelná údržba techniky mohou být poměrně vysoké, proto doporučujeme tuto variantu pečlivě zvážit a propočítat. V konečném důsledku může být drenování samospádem přes vyšší počáteční náklady výhodnější.
Dobrý den. Od r. 2012 je pro tuto problematiku nový postup, který přesně stanovuje Metodický pokyn OOV MŽP. Ten stanoví, že nejprve se na lokalitě provede hydrogeologický průzkum zaměřený na zjištění propustnosti horninového prostředí, stanovení úrovně hladiny podzemní vody mělkého kolektoru a sklonu hladiny podzemní vody, čili vhodnosti lokality pro vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Tyto údaje jsou potřebné pro vyprojektování domovní ČOV, čili na jejich základě Vám projektant vypracuje projektovou dokumentaci pro toto vodní dílo. K projektové dokumentaci, která již konkretizuje typ ČOV, parametry odpadní vody a způsob zasakování odpadní vody se pak ještě musí zpracovat hydrogeologické vyjádření, které bude podkladem pro vodoprávní úřad při udělování povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (pro vodoprávní rozhodnutí). Cílem vyjádření je posoudit, zda projektovaný záměr neovlivní negativně složky životního prostředí, okolní stavby nebo nezpůsobí případné újmy na zdraví lidí.
Pro přehlednost shrnu jednotlivé kroky:
1) hydrogeologický průzkum (oprávněný hydrogeolog)
2) projektová dokumentace ČOV (projektant vodních děl)
3) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (oprávněný hydrogeolog)
Podrobněji o problematice zasakování odpadních vod zde
Dobrý den. Pokud budete studnu prohlubovat, pak musíte mít stavební povolení od vodoprávního úřadu. Zeptejte se tam, jaké konkrétní podklady právě váš úřad bude požadovat - pravděpodobně si budete muset nechat zpracovat projektovou dokumentaci od projektanta vodních děl a možná i hydrogeologické posouzení (od toho úřad může podle vodního zákona odstoupit, pokud jsou mu známy poměry na lokalitě), vyloučit nelze ani požadavek na vyjádření správce povodí atd. Každopádně bych před prohlubováním ale doporučovala konzultaci s hydrogeologem, protože v určitých hydrogeologických poměrech byste nezískali vody více, ale naopak byste o ní mohli přijít úplně (např. při porušení izolační vrstvy, na níž je voda zadržována). Možná je i rada od zkušeného proutkaře. To, že máte málo vody, může být odrazem velmi suchého května a června. Samozřejmě, že nelze vyloučit ani negativní vliv nové studny. Bohužel důkazní břemeno, že jde právě o tento vliv, leží na vás. Pokud budete konzultovat prohloubení studny s hydrogeologem, pak zmiňte i tuto problematiku. On by měl umět na konkrétní lokalitě posoudit, jak je varianta vlivu nové studny pravděpodobná, jaké průzkumné práce bude třeba realizovat a tím také, jak bude dokazování nákladné.
Dobrý den, vzdálenost studní musí být podle zákona o vodách taková, aby se vzájemně významně neovlivňovaly. Pokud nemáte studnu povolenou (vodoprávní rozhodnutí o povolení nakládání s vodami a povolení vodního díla), pak Vám nic nepomůže, snad jen sousedská domluva. Tento případ to snad není... Pokud ji povolenou máte, pak máte asi zpracován hydrogeologický posudek (zprávu). Tam by mohlo být napsáno, jak velký vytváří váš odběr kolem Vaší studny depresní kužel (tzv. poloměr deprese R). Pak bych doporučila vzdálenost studní minimálně dvojnásobek depresního kužele (2R). Pokud to tam napsáno není, pak zkuste apelovat na hydrogeologa, kterého si najme soused, aby ho vypočítal. Podle praxe se mi zdá těch 10 m opravdu málo, spíš bych to viděla na dvojnásobek, ale záleží na hydrogeologických poměrech lokality. Každopádně se nezapomeňte přihlásit jako účastník při vodoprávním řízení (na příslušném vodoprávním úřadě) a nahlédněte do hydrogeologické zprávy Vašeho souseda. Hledejte ten poloměr deprese a údaje o sousedních (tedy i Vaší) studnách. To vše za předpokladu, že máte studnu legální. Případně se obraťte na hydrogeologa, který Vám zpracovával posudek, aby Vám s problémem pomohl. Doporučuji vše řešit předem, pokud by došlo k poklesu vydatnosti Vaší studny v důsledku sousedního vrtu nebo odběru z něj. Pak je náprava značně komplikovanější.
Dobrý den, vzdálenost studní od potenciálních zdrojů znečištění je kvůli obecné ochraně kvality podzemních vod (zamezení vniknutí kontaminace do studny a šíření kontaminačního mraku) definována ve Vyhlášce 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (v pozdějším znění Vyhl. 20/2011Sb.), a to v § 24a. V něm je stanovena vámi zmiňovaná vzdálenost 12 m. K této vzdálenosti podle § 26 citované vyhlášky (a podle §169 stavebního zákona) lze udělit výjimku. Lze tedy požádat vodoprávní úřad o udělení výjimky, obzvlášť když jde o užitkovou vodu. K tomu budete muset předložit hydrogegeologickou argumentaci (morfologie, tamponáž mezikruží vrtu...). A´t vám ji zpracuje hydrogeolog, který už dělal hydrogeologický posudek na studnu.
Dobrý den, zákon o vodách 254/01 Sb. v paragrafu 29 říká, že osoba, která při provozní činnosti způsobí ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji, příp. zhoršení jakosti v něm, je povinna uhradit škodu a provést opatření k obnovení původního stavu. Norma ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody v článku 4.3.9. říká: Jímací zařízení musí být umístěno tak, aby jímáním podzemní vody z něho nebylo podstatně sníženo využitelné množství vody okolních existujících jímacích zařízení. Pro ověření splnění těchto podmínek se před budováním nových jímacích zařízení zaznamenají stavy hladin a hloubky okolních jímacích zařízení s uvedením data těchto měření. Normy v ČR však nejsou závazné. Tzn., vámi popsaná měření jsou vhodná a žádoucí, ale žádný předpis je dle našeho názoru striktně a vymahatelně nenařizuje. Vodoprávní úřad může nařídit jejich doplnění, příp. požadovat posouzení, jak nový zdroj ovlivňuje zdroje stávající, a to do doby, než vydá vodoprávní rozhodnutí na novou studnu. Pak (tj. později po tomto rozhodnutí) při podezření na podstatné snížení využitelného množství ve stávajícím zdroji vlivem nového vrtu bude ležet důkazní břemeno na stěžovateli.
Dobrý den, dle našeho názoru ve vašem případě není potřeba řešit zasakování srážkových vod, neboť ve smyslu § 21, odstavec 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů je podmínka vyřešeného zasakování splněna tehdy, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, a to zde dle zaslaných nákresů bude splněno. Posouzení vhodnosti pozemku pro zasakování srážek však doporučujeme i v tomto případě, neboť tak lze eliminovat možné nepříjemné situace v budoucnu (podmáčení vlastního či sousedního pozemku a s tím související možné škody).
Podrobněji o problematice zasakování srážkových vod zde
Dobrý den, podle Vyhlášky 501/06 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, §24a, odst.2 d - je nejmenší vzdálenost studny od veřejné komunikace pro málo propustné prostředí 12 m. Podle odst. 3 d pro propustné prostředí je to dokonce 30 m. Propustnost vám stanoví hydrogeolog podle výsledků vrtného průzkumu (rozhode tedy, zda 30 či 12 m). Dále se píše od "veřejné komunikace" - to zjistíte podle výpisu z katastru nemovitostí. Tento dokument určuje, zda se z právního hlediska jedná o komunikaci či jiný druh pozemku. Citovaná vyhláška v §26 praví, že je možno udělit výjimku z uvedených vzdáleností. Upozorňuji, že na ni není nárok. Naše firma v takovém případě postupuje tak, že do závěrečné zprávy o vrtném průzkumu napíšeme argumenty, proč nemůže být podzemní voda ve vrtu znečištěna z komunikace (např. vrt leží výškově nad komunikací, bylo provedeno těsnění vrtu) a tato odborná argumentace k udělení výjimky většinou postačí. Doporučuji se zeptat na příslušném vodoprávním úřadě, jak se oni konkrétně k udělování výjimky staví. Pokud v obci není vodovod, tak by Vám snad měli poradit, co pro to máte udělat.
Dobrý den, tloušťku vrstvy obsypu udává ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody.
Dobrý den, žumpa nikdy nesmí být přepadová, je to bezodtoká jímka, která se pravidelně vyváží. Přepadový může být septik, dnes již však není legální, pokud není doplněn dalším stupněm filtrace odpadních vod. Na jaký druh zařízení na splaškové vody bylo vydáno povolení a kolaudace by měl vědět dle dokumentace příslušný stavební úřad. Pokud máte žumpu, doporučuji provést zkoušku těsnosti, která prokáže, zda žumpa někde neprotéká.
Dobrý den, První možnost je, že je to studna tzv. historická, tj. vybudovaná před r. 1955 (to byste asi poznala podle vzhledu). Studny pro individuální zásobování (ne hromadné a ne pro podnikání) vybudované před r. 1955 jsou legální ze zákona. Problém bývá doložit jejich letitost. Za zkoušku stojí zeptat se na vašem obec. či městs. úřadě (stavební odbor či život. prostředí), jestli mají tzv. Vodní knihy - tam by být mohla a pak by bylo vše v pořádku. Pokud ne, pak doporučuji sehnat si a pro případ kontroly dobře uložit Čestné prohlášení nějakého starého místního souseda (pamětníka), že studna se užívala již v roce xxxx (resp. před rokem 1955).
Druhá možnost - studna již byla zkoulaudovaná předchozím majitelem a místně příslušný vodoprávní úřad o tom má záznam - stačí se tam poptat.
Třetí možnost - pokud vodoprávní úřad potvrdí, že studna nemá vydané rozhodnutí o nakládání s podzemními vodami, doporučuji domluvit se tam, jaké podklady bude úřad pro vydání rozhodnutí požadovat. Někde stačí jednoduchá pasportizace, jinde chtějí hydrogeologický posudek od hydrogeologa a projektovou dokumentaci od projektanta vodních děl. Tyto dokumenty je pak potřeba nechat zpracovat a následně požádat o vydání vodoprávního rozhodnutí.
Dobrý den, nerostné suroviny zákon dělí na vyhrazené a nevyhrazené. Vyhrazené jsou majetkem státu, naopak nevyhrazené jsou součástí pozemku a tedy i majetkem vlastníka pozemku. Písky a štěrky obecně náleží k nevyhrazeným surovinám, ale některá významná ložiska těchto surovin byla zařazena mezi tzv. výhradní ložiska nevyhrazených surovin a nahlíží se tak na ně jako na suroviny vyhrazené. K odpovědi na vaši otázku by bylo nutno upřesnit přesnou lokalizaci vašich pozemků a určit zda náleží k některému z výhradních ložisek.
Dobrý den, dle vašeho popisu jde podle našeho názoru o jímání dešťové vody (nejde o nakládání s podzemními či povrchovými vodami či vypouštění odpadních vod). Nejedná se proto o vodní dílo. V tom případě není třeba žádné povolení vodoprávního úřadu.
Dobrý den, podle našeho názoru ano, v rámci režimu z hlediska stavebního zákona změny stavby před dokončením. Ovšem za předpokladu, že i nadále budete schopni dodržet zákonné požadavky na umístění studny, např. 2 m od sousedního pozemku, 12 (nebo 30 m podle propustnosti prostředí) od komunikace, ČOV, kanalizace a jiných zdrojů znečištění atd. Nejlepší by bylo oslovit projektanta, aby udělal změnu projektu, nebo alespoň oslovit váš vodoprávní úřad, aby potvrdili, že vaše rozhodnutí budou akceptovat.
Dobrý den, vaše obava je pochopitelná, bohužel Vyhl. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území (viz níže) přímo garáž jako potenciální zdroj znečištění neuvádí. Nicméně nic vám nebrání svou obavu přednést na příslušném vodoprávním úřadu a trvat na tom, aby věc úřad řešil a vydal o řešení písemné vyjádření.
Vyhl. 501/2006 Sb., § 24a Studny individuálního zásobování vodou
(1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen „studna“) musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.
(2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,
d) veřejné pozemní komunikace 12 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m.
(3) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,
d) veřejné pozemní komunikace 30 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.
Dobrý den, myšlena je vzdálenost od hranice pozemku vedeného v katastru nemovitostí. Pokud by nebylo možné vzdálenost dodržet a hydrogeolog by neshledal rizika ohrožení studny, je možno požádat o výjimku, kterou vodoprávní úřad na hydrogeologické doporučení obvykle udělí.
Dobrý den, příčinou by mohlo být zanešení studny kalem a drobným pískem, což je běžný jev. Čerpáním vody jsou strhávány drobné částečky horniny a usazují se na dně studny. Řešením je pravidelně studnu čistit (vytáhnout stávající čerpadlo a odsát kal a drobný písek na dně kalovým čerpadlem). Doporučuji též studnu desinfikovat nálevem Sava (dávkování je na etiketě).
Dobrý den, údaje o vydaných vodoprávních povoleních (tj. legálních vodních zdrojích) vede příslušný vodoprávní úřad (tj. speciální stavební úřad). Ve specifických případech může být vlastnictví vodního díla zaznamenáno i v katastru nemovitostí.
Dobrý den, doporučuji vám zúčastnit se ústního jednání (resp. místního šetření) a vyjádřit do protokolu svou obavu. Prohloubení studny vašeho souseda by měl v každám případě řešit hydrogeolog s odbornou způsobilostí. Vzájemnou koexistenci studní a stupeň jejich vzájemného ovlivnění mohou stanovit až výsledky průzkumu. Vzhledem k tomu, že jste byli požádáni o účast na jednání, jste pravděpodobně účastníky vodoprávního řízení u sousední studny. Doporučuji vám požadovat komisionelní měření hladiny podzemní vody ve vaší studni před, při i po prohloubení studny a rozhodně i v průběhu provádění čerpacích zkoušek, a to za účasti odpovědného hydrogeologa vašich sousedů. Bude tak zcela průkazné, zda mělo prohloubení sousední studny a především odběr vody v ní při čerpacích zkouškách na vaši studnu vliv. Vodoprávní úřad by pak měl podle zjištěných údajů (ty budou součástí zprávy hydrogeologa) rozhodnout o způsobu využívání nového zdroje (např. do jaké hloubky umístit čerpadlo do studny u sousedů a kolik vody mohou sousedi odebírat). Dle zákona má každý právo na vodu, současně také zákon o vodách 254/01 Sb. stanoví, jak nahradit ztrátu vody způsobenou provozní činností (novým zdrojem, příp. fin. náhradou). Dále Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (501/2006 Sb.) v § 24a odst. 1 stanoví, že "Studna individuálního zásobování vodou musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní." Uvedené legislativní předpisy by měly být samozřejmě respektovány vodoprávním úřadem, který bude rozhodovat o realizaci záměru vašich sousedů. Tzn. vodoprávní úřad by neměl rozhodnout o tomto záměru bez řádného hydrogeologického průzkumu.
Dobrý den, obávám se, že úřední cestou požadovat zmenšení depresního kužele nemůžete. Při realizaci studní zákony, vyhlášky a normy řeší ochranu stávajících zdrojů, který však ještě nemáte. Preventivní opatrnost se potenciálních individuálních zdrojů netýká. Myslím, že jedinou možností je domluva se sousedem. Zmenšit dosah depresního kužele lze jednoduše tak, že se ze zdroje odebírá šetrnějším způsobem, tj. tak, aby hladina nebyla snižována o mocnost vyvolávající velký depresní kužel. Je však možné, že by si pak soused musel pořídit nějakou akumulační nádrž, což jsou náklady, ke kterým ho asi nemůžete donuti.
Dobrý den, pokud je úprava kvality vody ve stávající studni řešitelná a studna má vyhovující vydatnost, je možno studnu dodatečně legalizovat a používat. V případě úvah o novém vrtu jako jediném zdroji vody upozorňuji, že je možné, že bez zdroje vody vám nebude vydáno ani stavební povolení na nový dům. Co se realizace nového vrtu týká, doporučuji nejprve určit jeho polohu (např. proutkař nebo přímo vrtná firma) neboť s ohledem na jeho umístění lze teprve situovat dům a další stavby (např. ČOV atp.) - existují totiž limitní odstupové vzdálenosti těchto staveb. Co se realizace vrtu týká, jsou možné dvě cesty - (viz postup při zřizování studní) Časová náročnost legalizace stávající studny i povolení nového zdroje vody závisí spíše na příslušných úředních krocích (územní řízení, stav. povolení, vodoprávní povolení atp.), neboť ty většinou výrazně překračují vlastní realizační kroky. Obecně se dá říci, že pokud jde vše hladce, měla by to být otázka měsíců (obvykle 2-4).
Dobrý den, dešťové vody legislativa řeší z toho důvodu, aby nevznikaly povodně. Každá dešťová voda, která se zasákne do půdy, nezvyšuje okamžitě stav vody ve vodotečích. Váš záměr vypouštět srážkové vody do potoka k případným povodním může přispívat. Doporučujeme proto srážkové vody zasakovat na vašem pozemku. Technické řešení vsaku doporučujeme konzultovat s projektantem, případně postupovat podle ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod.
Dobrý den, můžete s odkazem na uvedený problém požádat vodoprávní úřad o provedení místního šetření, na kterém by za účasti vašeho hydrogeologa a zástupců vodoprávního úřadu mohlo být měření provedeno. Každopádně soused v žádném případě nemá právo odpírat vám vybudování zdroje vody - ze zákona máte na vodu stejné právo jako on. Průkazné zaměření hladin okolních studní před realizací vrtu a po provedení vrtu (hydrodynamických zkoušek) je dokladem pro obě strany (vás i souseda). Pokud by hladiny změřeny nebyly a soused v budoucnu argumentoval snížením hladiny či vydatnosti své studny vlivem vašeho vrtu, bude to obtížně dokazovat, když nebude mít prokazatelný stav hladiny před realizací vašeho vrtu. A důkazní břemeno bude ležet na něm. Kromě toho nám není znám závazný předpis (požadavek na zaznamenání stavu hladin a hloubky dna okolních jímacích zařízení s uvedením data těchto měření je uveden v ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody, ale normy nejsou závazné), který podmiňuje vydání stavebního a vodoprávního povolení na vodní zdroj zaměřením hladin okolních studní, tzn. že o stavební a vodoprávní povolení lze žádat i bez zaměření hladin. Podmínkou by ale samozřejmě mělo být odborné hydrogeologické zdůvodnění problematiky lokality.
Dobrý den, bělavý zákal vody z kaolinizovaných žul je bohužel běžný jev, ke kterému dochází vyplavováním jemnozrnné frakce z okolních hornin. K jeho minimalizaci bychom vám doporučovali umístit čerpadlo do menší hloubky (např. 15-18m), aby jeho provozem nedocházelo k víření jemného kalu, který se na dně usazuje (tento kal je též potřeba jednou za čas odčerpat kalovým čerpadlem). Vytrhávání jemného kalu z okolních hornin lze též minimalizovat vhodným způsobem čerpání. Nevhodné je nárazové čerpání s velkým výkonem, kdy dochází k odčerpání téměř celého vodního sloupce. Vhodnější je rovnoměrné čerpání o menším výkonu, kdy čerpané množství zhruba odpovídá přítoku podzemní vody do vrtu (tzn. s hladinou se příliš nehýbe). Dlouhodobým rovnoměrným čerpáním s minimálními výkyvy hladiny podzemní vody lze též v některých případech dosáhnout "pročištění" okolního horninového prostředí tak, že jemný bílý kal již není do vrtu při čerpání přinášen a čerpaná voda zůstává čistá po celou dobu čerpání. Co se čerpadla týká, je samozřejmě vhodnější použít kvalitní čerpadlo s možností regulace výkonu sání. Výběr čerpadla doporučuji konzultovat s odbornou firmou.
Dobrý den, dle našeho názoru postupovali úředníci z vodoprávního úřadu poněkud alibisticky. Přítomnost vrtu se samozřejmě zjistit dá (pokud by chtěli - a pokud to neumí, tak si na to mohou najmout firmu) a kromě toho mohou vyzvat podezřelého k předložení dokumentace na základě které podniká vámi popsanou činnost - ta je dle našeho názoru (a vašeho svědectví a fotodokumentace) poměrně jasná. V případě, že nejste spokojen (vy, popř. hromadně všichni dotčení sousedé) s tím, jak případ řeší místní vodoprávní úřad, máte možnost se odvolat ke krajskému úřadu. Dle našich zkušeností tento postup často donutí místní úředníky k "rozhýbání".
Dobrý den, jednoznačné prokázání zdroje znečištění koliformními bakteriemi je bohužel prakticky nemožné. V případě korektních sousedských vztahů bych doporučil kontrolu těsnosti nejbližších možných zdrojů znečištění (zejména proti směru proudění podzemní vody). Pokud to není možné, lze doporučit zaměřit se na desinfekci vlastního zdroje vody (např. instalace kapkového dávkovače desinfekce).
Dobrý den, ke zpracování modelu proudění je potřeba získat relativně velké množství podkladů a dat a je možno jej pomocí speciálního software zpracovat. Domnívám se, že vám by postačilo znát směr proudění podzemních vod, který lze orientačně určit již ze tří bodů, u kterých znáte úroveň hladiny podzemní vody (2 studny máte a pokud je v sousedství třetí studna, máte vyhráno). V případě, že plánované stavby budou na přítokové straně, jsou vaše obavy opodstatněné. Vaši obavu z možného ovlivnění studní projektovanými stavbami můžete jako účastník řízení vznést do protokolu na příslušném stavebním úřadu. K prokázání možného vlivu doporučuji nechat si od odborně způsobilé osoby (hydrogeologa) nechat změřit hladiny vašich studní (totéž můžete požadovat provést komisionelně jako účastník řízení), abyste mohla případně v budoucnu prokázat, že po realizaci staveb došlo ke snížení hladiny ve studních. Ještě průkaznější by bylo měřit hladiny pravidelně např. v intervalu 1x/měsíc. V případě, že během stavby nebo po jejím dokončení dojde k prokazatelnému úbytku vody (který budete schopna díky předchozím měřením prokázat), můžete se domáhat náhrady škody.
Dobrý den, toto rozhodně nedoporučuji, protože:
- propojení dvou odlišných zvodnělých poloh odporuje českým předpisům, proto byste měl na úřadech asi problém s legalizací takového vodního díla a spovolením k odběru vody,
- za určitých hydrogeologických podmínek, pokud je svrchní voda zachycena na nepropustném podloží, byste jeho provrtáním mohl o tuto vodu přijít (odtékala by do hloubky). Protože nevíte, jestli v hloubce do 10 m je jiná voda, tak byste si fakt nepomohl,
- ušetřil byste sice 3 m vrtání, což jsou asi 4 tis. Kč, ale vrtákům by se bez opory okolních zemin (jen ve vodě) hůř vrtalo, takže by si to vzali jinak (pažení apod.).
Nechte si udělat vrt kus vedle a využívejte toho, že máte svrchní vodu měkkou na zálivky a hlubší na pití, protože tu by neměl ohrožovat každý únik kontaminantů v okolí (septiky, auta atd.), protože se déle v horninách filtruje. Myslete i ekologicky - propojením obou zvodní by se případná přípovrchová kontaminace šířila do horninového prostředí, což si nikdo nepřejeme.
Dobrý den, vaše úvaha je logická, cena bude vždy odrazem poptávky a nabídky. Můžete zkusit tuto nabídku odmítnout a počkat na další. Pokud těžař vaše pozemky skutečně potřebuje, pravděpodobně přijde s lepší nabídkou.
Dobrý den, podle Vyhlášky 501/06 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, §24a, odst.2 d - je nejmenší vzdálenost studny od veřejné komunikace pro málo propustné prostředí 12 m. Podle odst. 3 d pro propustné prostředí je to dokonce 30 m. Propustnost vám stanoví hydrogeolog podle výsledků vrtného průzkumu (rozhode tedy, zda 30 či 12 m). Dále se píše od "veřejné komunikace" - to zjistíte podle výpisu z katastru nemovitostí. Tento dokument určuje, zda se z právního hlediska jedná o komunikaci či jiný druh pozemku.
Dobrý den, možnosti vsakování srážkových vod se ověřují vsakovací zkouškou ve smyslu ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod. Tuto část řeší osoba s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie, tj. hydrogeolog. Výsledkem je stanovení koeficientu vsaku (rychlost vsakování) a posouzení možného vlivu zasakování na okolní stavby a složky životního prostředí. V případě pozitivních výsledků pak vlastní vsakovací prvek (jeho konstrukci, typ, umístění atp.) řeší projektant s autorizací na vodní stavby.
Dobrý den, úřad postupuje dle našeho názoru zcela správně a dokonce ve vašem zájmu. V případě, že by provozem nové studny byla ta vaše ovlivněna platí, že ovlivnění byste jako stěžovatel musel prokázat vy. Takže na vašem místě bych na měření přistoupil. Zákaz odběru je též logický, pokud byste ze své studny během zkoušky čerpal, případné ovlivnění by nebylo jednoznačně zjistitelné.
Dobrý den, ČOV jako každá jiná stavba může být ve vzdálenosti 2 m od hranice sousedního pozemku pokud nedáte souhlas s bližším umístěním. Případný vliv zasakovacího prvku (pokud tam je) čili vod, které se vsakují do horninového prostředí by měl řešit hydrogeolog ve svém Vyjádření, které je povinným podkladem k vydání stavebního povolení a povolení k nakládání s podzemními vodami. Pokud by hrozilo poškození vašeho majetku, hydrogeolog by takovou stavbu neměl povolit.
Dobrý den, vyjádření by vám měl dát hydrogeolog, který vám zpracovával dokumentaci. Každopádně rozdíl 20 cm je tak malý, že nelze jednoznačně tvrdit, že jej způsobila realizace vaší studny. Hladina vody v mělkých studních běžně reaguje na srážkové poměry v rozmezí až 1 m.
Dobrý den, Stanovení ochranného pásma vodního zdroje Zákon o vodách umožňuje. Musel byste mít zpracovánu dokumentaci a vodoprávní úřad by pak pásmo vyhlásil. Nicméně při zpracování dokumentace by se asi přišlo na to, že stará studna nebude mít dostatečně funkční přípovrchové těsnění proti vnikání nečistot z povrchových vod a infiltrovaných srážkových vod, což by bylo třeba napravit. Také je zřejmé, že ochranné pásmo by muselo zasahovat do sousedního pozemku (infiltrační území). Nedovedu si představit, že by soused bez řečí připustil omezení práv na svém pozemku. Patrně by se tomu naopak snažil zabránit. Protože se nejedná o zdroj pro hromadné zásobování, tak by měl reálnou šanci, takže by Vaše peníze za dokumetaci přišly vniveč. Doporučuji, abyste se nejprve zaměřil na primární fyzickou ochranu svého zdroje. Podle normy totiž musí být pláš't studny svrchu nepropustně zabezpečen proti pronikání srážkových vod s případnými kontaminanty a také okolí studny vyspádováno a zabezpečeno tak, aby se zde nedržela voda. Myslím, že by se vyplatilo obkopat studnu (nejplépe až do úrovně skály) a vytěženou zeminu nahradit jílocementem nebo bentonitem. A také bych doporučila to terénní vyspádování tak, aby do min. 1 m od studny byl opačný sklon terénu, tedy od studny. Nejplepší by bylo, kdybyste se poradil s místním hydrogelogem, který by provedl místní prohlídku.
Dobrý den, nejprve to jednoznačné. Hospodaření s odpadními vodami naprosto neodpovídá dnešní legislativě. Pokud to chcete řešit (a nutno podotknout, že je to ve vašem zájmu), tak vám nezbyde nic jiného, než to na sousedy na vodoprávním úřadě prostě oznámit. Pokuste se vyhnout tomu, aby vás úřad nutil k tomu, abyste prokazoval, že se vašim podzemním či povrchovým vodám něco děje (je to drahé), a to poukazem na skutečnost, že situace neodpovídá požadavkům zákona o vodách. Pochopitelně lidsky lepší by bylo přesvědčit sousedy, ať se chovají dle zákonů a slušně k okolí.
Promlematika sousední studny je komplikovanější. Dle zákona má každý právo na vodu, současně také zákon o vodách 254/01 Sb. stanoví, jak nahradit ztrátu vody způsobenou provozní činností (novým zdrojem, příp. fin. náhradou). Dále Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (501/2006 Sb.) v § 24a odst. 1 stanoví, že "Studna individuálního zásobování vodou musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní." Uvedené legislativní předpisy by měly být samozřejmě respektovány vodoprávním úřadem, který bude rozhodovat o realizaci nového zdroje. Tzn. vodoprávní úřad by neměl rozhodnout o tomto záměru bez řádného hydrogeologického průzkumu. Ten byl pravděpodobně proveden a nejspíše v něm bylo vyloučeno ovlivnění vašich zdrojů. Chybně nebyly měřeny hladiny ve vašich zdrojích před realizací průzkumného vrtu (ale žádný předpis to výslovně nenařiyuje). Protože se z něj už odebírá, tak se nedá zjistit stav neovlivněné hladiny u vás. Asi byste se měl vypravit na vodoprávní úřad a tam si přečíst závěrečnou zprávu hydrogeologického průzkumu o novém potenciálním zdroji, jestli se tam nepíšou nějaké nepravdy. Na ty případně hned na místě protokolárně upozornit. Taky se pokuste požadovat, aby před legalizací nového vodního díla vodoprávní úřad nařídil provedení čerpací zkoušky a oba vaše zdroje byly tzv. pozorovací objekty. U těch zkoušek a přeměřování hladin doporučuji přítomnost vaší, lépe však vašeho odborného hydrogeologa. Obecně bych řekla, že studny by se ovlivňovat nemusely, ale za předpokladu, že jsou podobně hluboké. Bohužel tomu tak není - soused může snižovat hladinu v okolí podstatně pod úroveň dna vašeho vrtaného zdroje. Kopanou mělkou by nový odběr ovlivňovat neměl, pokud se odborná vrtná firma řídila požadavky normy Jímání podzemní vody. Když to shrneme, riziko tu je, úřad by měl vědět, že rozhodnutí o legalizaci má oddálit o dobu nutnou k provedení nových čerpacích zkoušek, které by za vás měl posoudit raději vámi najatý hydrogeolog (ty jednotlivé tisíce za honorář by se vám asi do budoucna vyplatily).
Dobrý den, odpovědnost nese ten, na jehož pozemcích se nachází kontaminace, která vám vodu znečišťuje. Doporučuji obrátit se na místního hydrogeologa s požadavkem vytipování (případně ověření) možných zdrojů kontaminace a poté zahájit kroky k jejímu odstranění.
Dobrý den, vzhledem k tomu, že se požadavky jednotlivých vodoprávních úřadů často liší, doporučuji vám zajít na příslušný vodoprávní úřad a na postupu se domluvit.
Studnu je možno realizovat dvěma způsoby (postup při zřizování studní)
Pro ČOV je od r. 2012 nový postup, který přesně stanovuje Metodický pokyn OOV MŽP. Ten stanoví, že nejprve se na lokalitě provede hydrogeologický průzkum zaměřený na zjištění propustnosti horninového prostředí, stanovení úrovně hladiny podzemní vody mělkého kolektoru a sklonu hladiny podzemní vody, čili vhodnosti lokality pro vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Tyto údaje jsou potřebné pro vyprojektování domovní ČOV, čili na jejich základě Vám projektant vypracuje projektovou dokumentaci pro toto vodní dílo. K projektové dokumentaci, která již konkretizuje typ ČOV, parametry odpadní vody a způsob zasakování odpadní vody se pak ještě musí zpracovat hydrogeologické vyjádření, které bude podkladem pro vodoprávní úřad při udělování povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (pro vodoprávní rozhodnutí). Cílem vyjádření je posoudit, zda projektovaný záměr neovlivní negativně složky životního prostředí, okolní stavby nebo nezpůsobí případné újmy na zdraví lidí.
Pro přehlednost shrnu jednotlivé kroky:
1) hydrogeologický průzkum (oprávněný hydrogeolog)
2) projektová dokumentace ČOV (projektant vodních děl)
3) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (oprávněný hydrogeolog)
Podrobněji o problematice zasakování odpadních vod zde http://www.gpkv.cz/zasakovani.html
Obecně lze doporučit volbu jednoho zkušeného a znalého projektanta a hydrogeologa na řešení celé problematiky, neboť např. výsledky jednoho dílčího úkolu (studny) lze využít při řešení další dílčí části (ČOV, zasakování) apod.
Dobrý den, do geologické mapy můžete nahlédnout zde. Dovoluji si však upozornit, že jako laik můžete dojít k zavádějícím závěrům a získané informace interpretovat chybně.
Dobrý den, bohužel se mýlíte. Dle vašeho popisu jste vybudoval zařízení k odběru PODZEMNÍ vody, a proto máte "studnu". Je proto třeba ji zlegalizovat. Obvykle je vodoprávním úřadem požadována projektová dokumentace studny (někdy stačí tzv. pasport) a dále vyjádření hydrogeologa.
Dobrý den, studnu je možno realizovat dvěma způsoby (postup při zřizování studní) V případě postupu dle geologického zákona (průzkumný vrt) souhlas souseda před realizací nepotřebujete, ale určitě doporučujeme provést před zahájením prací prokazatelné změření hladin podzemní vody v okolních studních. Totéž doporučujeme provést po realizaci vrtu resp. po dokončení hydrodynamických zkoušek. Požadavky vašich sousedů jsou sice pochopitelné, ale poněkud zkreslené. Žádné záruky jim dávat nemusíte, máte na vodu stejný nárok jako oni. Závazky vůči nim by vám vznikly dle Vodního zákona v případě významného poklesu vydatnosti. Koexistenci studní a jejich interakci by měl řešit hydrogeolog. Ohledně odpadních vod vás pravděpodobně čeká vybudování čistírny odpadních vod - bližší informace by vám podal místně příslušný vodoprávní úřad (stavební úřad).
Dobrý den, neznáme podrobnosti, ale podle vašeho popisu by měl věc řešit příslušný stavební resp. vodoprávní úřad. Pokud soused prohloubil příkop, provedl změnu stavby - a to patrně nepovoleným způsobem. Soused dle vašeho popisu má příkop blíže, než 2 m od vašeho pozemku, což odopruje stavebnímu zákonu. K takové stavbě by musel mít váš výslovný souhlas, jinak mu ji stavební úřad nemohl povolit (příkop je dle našeho názoru a vašeho popisu vodním dílem - stavbou k nakládání s odpadními vodami). Navíc umístění příkopu na odpadní vodu odporuje i vyhlášce 269/09 Sb.dle §24a (minimální vzdálenost studny od potenciálního zdroje znečištění - 12 nebo 30 m - dle propustnosti horninového prostředí.
Navíc je silně podezřelé, že by někdo povolil vypouštění odpadních vod do nějakého příkopu (???). Že by na takový způsob likvidace odpadních vod měl soused povolení se mi zdá silně nepravděpodobné. Pokud vás na stavebním/vodoprávním úřadě odbydou, máte možnost se odvolat ke krajskému úřadu, kde máte další šanci na úspěch.
Obecně počet studní na pozemku není omezen. Je potřeba dodržet obecně závazné předpisy (odstupové vzdálenosti apod.) a zvážit možnost vzájemného ovlivnění studní.
Domnívám se, že místní šetření nijak lhůtu neprodlužuje (tedy 30 dní, ve zvláště komplikovaných případech 60 dní). Pravda ovšem je, že ze zkušenosti musím konstatovat, že překračování lhůt ze strany úřadů je zcela běžné a obrana je dosti problematická. Ověřování hloubky studny či úrovně hladiny podzemní vody nevidím důvod se bránit. Jedná se o ověření podkladů pro vydání rozhodnutí. Měření by měla provádět osoba odborně způsobilá, ne kdejaký soused (důležitá je dle našeho názoru objektivita a správnost provedení měření vhodnými přístroji).
Dobrý den, doporučuji vám obrátit se s problémem na stavební (vodoprávní) úřad, který by věc měl řešit. Problém je, že důkazní břemeno (tedy prokázat vaše tvrzení o úbytku vody) bude ležet na vás (pokud stavební úřad nerozhodne jinak). Vzájemné ovlivňování obou vrtů lze prokázat hydrodynamickými zkouškami (v této věci doporučuji obrátit se na místního hydrogeologa). V případě prokázání ovlivnění bych viděl řešení v úpravě zapuštění čerpadel do vrtů, případně úpravě čerpaného množství tak, aby se interakce minimalizovala. Na vodu máte stejné právo oba.
Dobrý den, Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,
d) veřejné pozemní komunikace 12 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m.
Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,
d) veřejné pozemní komunikace 30 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.
K uvedeným vzdálenostem podle § 26 citované vyhlášky (a podle §169 stavebního zákona) lze pro zdroje individuálního zásobování udělit výjimku. K výjimce je potřeba předložit hydrogegeologické zdůvodnění.
Dobrý den, za vodu určitě nemůžete nic požadovat, protože voda není vaše, ale státu. Snad by bylo možné požadovat nějaké vyrovnání za omezení vlastnických práv k pozemku. Více mě nenapadá, možná by něco vymyslel nějaký právník.
Dobrý den, pokud byl vrt proveden jako průzkumný, bude třeba jej legalizovat na vodní dílo - studnu. S tím souvisí i hydrogeologická a projektová dokumentace, kterou je potřeba nechat zhotovit jako podklad pro vydání stavebního a vodoprávního povolení. Co se vydatnosti týká, určitě si nechte od odborné firmy zhotovit hydrodynamické (čerpací + stoupací) zkoušky v trvání min. 14 dní. Vzorek na laboratorní rozbor doporučuji odebrat až na konci hydrodynamických zkoušek. Veškeré hydrogeologické práce by měla provádět osoba s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie.
Dobrý den,
1) Zda má soused legální studnu vá řeknou na vašem vodoprávním úřadě. Upozorňujeme, že historické studny (vybudované před r. 1955) jsou legální ze zákona i bez vodoprávního povolení.
2) Souhlasu souseda se stavbou se můžete vyhnout, pokud budete vaší studnu realizovat cestou průzkumného vrtu ve smyslu geologického zákona (viz postup při zřizování studní). Důrazně však upozorňujeme, že tento postup je možný výhradně v případě, že zakázku bude řešit hydrogeolog s odbornou způsobilostí (ne libovolná vrtná firma)!!!.
Dobrý den, pokud se Český inspektorát lázní a zřídel (ČIL) jako účastník případného vodoprávního řízení k realizaci vrtané studny či průzkumnému hydrogeologickému vrtu vyjádřil negativně, pak nevidíme možnost zdroj jakkoliv legálně realizovat. V případě, že byste studnu realizovali "na černo", v budoucnu se vám nepodaří ji zlegalizovat.
Dobrý den, neznám konkrétní situaci, ale dle vašeho popisu bych připustil, že riziko ovlivnění vaší studny je reálné. Doporučuji se obrátit na vodoprávní úřad s požadavkem na nezávislý dlouhodobý monitoring studny, aby bylo možno prokázat případné ovlivnění. V případě prokázaného ovlivnění máte dle zákona o vodách nárok na náhradu.
Dobrý den, vzdálenosti vyhlášky 501/2006 Sb. jsou sice stanoveny pro stavbu nových studní, ale domnívám se, že by měly platit i opačně, tj. ve vašem případě, neboť tato vyhláška nechrání pouze vlastníky studní před případnou kontaminací zdroje (ve vašem případě před případnými zdravotními riziky z mikrobiální kontaminace a N- sloučeninami), ale i podzemní vody obecně (studna je otevřená cesta pro vnikání kontaminace do zvodně). Doporučuji vám odvolat se k nadřízenému orgánu (tj. příslušnému Krajskému úřadu). Zvažte možnost obrátit se na místního hydrogeologa, který by vám mohl pomoci s argumentací.
Dobrý den, železo ve vodě není z hlediska lidského zdraví rizikové. Pokud vám nebude vadit železitá příchuť (pokud je vůbec znatelná), voda nebude barvit prádlo, sanitární keramiku apod., tak ji můžete užívat. Je však nutno počítat s rychlejším zanášením rozvodů usazeninami železa. Úpravny na železo pochopitelně existují, ohledně případné instalace doporučuji obrátit se na specializovanou firmu. S největší pravděpodobností bude na vašem pozemku v každé hlubší (tj. vrtané) studni voda železitá, v každé mělké (kopané) pak voda bez železa. Mělké vody jsou však náchylné na přínos případného znečištění (např. nefunkční septik, mrtvé zvíře, havárie apod). Např. bakteriální znečištění je mnohem nebezpečnější než vyšší obsah železa.
Dobrý den, vzájemnou koexistenci studní a stupeň jejich vzájemného ovlivnění by měl hydrogeolog Vodních zdrojů řešit viz ČSN 75 5115 (Jímání podzemní vody):
4.3.9 Jímací zařízení musí být umístěno a vybudováno tak, aby jímáním podzemní vody z něho nebylo podstatně sníženo využitelné množství podzemní vody okolních existujících jímacích zařízení, zejména nesmí být snížena možnost jímání podzemní vody z okolních jímacích zařízení pod úroveň povolenou vodoprávním úřadem. Pro ověření splnění této podmínky se před budováním nových jímacích zařízení zaznamenají stavy hladiny a hloubky dna okolních jímacích zařízení s uvedením data těchto měření.
4.4.3 Jímací zařízení pro jímání vody určené k jiným účelům, než pro použití, pro něž je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem, musí být umístěno a vybudováno tak, aby jímáním podzemní vody z něho nebylo podstatně sníženo využitelné množství podzemní vody okolních existujících jímacích zařízení, zejména nesmí být snížena možnost jímání podzemní vody z okolních jímacích zařízení pod úroveň povolenou vodoprávním úřadem. Pro ověření splnění této podmínky se před budováním nových jímacích zařízení zaznamenají stavy hladiny a hloubky dna okolních jímacích zařízení s uvedením data těchto měření. Pokud měření hladin nebylo provedeno, z titulu účastníka vodoprávního řízení můžete požadovat nápravu. Pokud existuje možnost negativního ovlivnění vaší studny odběrem z nového vrtu, vodoprávní úřad by měl stanovit ve vodoprávním řízení takové podmínky odběru, aby nedošlo k podstatnému snížení vaší vydatnosti (snížení hladiny ve vaší studni). Ověření možnosti negativního ovlivnění lze provést pouze hydrodynamickými zkouiškami na novém vrtu, při nichž by měla být vaše studna pozorována. Během zkoušek by měl být simulován reálný odběr vody na novém vrtu v dostatečně dlouhém časovém intervalu.
Dobrý den, zákal vody je bohužel poměrně běžný jev, ke kterému dochází vyplavováním jemnozrnné frakce z okolních hornin. K jeho minimalizaci bychom vám doporučovali umístit čerpadlo do menší hloubky, aby jeho provozem nedocházelo k víření jemného kalu, který se na dně usazuje (tento kal je též potřeba jednou za čas odčerpat kalovým čerpadlem). Vytrhávání jemného kalu z okolních hornin lze též minimalizovat vhodným způsobem čerpání. Nevhodné je nárazové čerpání s velkým výkonem, kdy dochází k odčerpání téměř celého vodního sloupce. Vhodnější je rovnoměrné čerpání o menším výkonu, kdy čerpané množství zhruba odpovídá přítoku podzemní vody do vrtu (tzn. s hladinou se příliš nehýbe). Dlouhodobým rovnoměrným čerpáním s minimálními výkyvy hladiny podzemní vody lze též v některých případech dosáhnout "pročištění" okolního horninového prostředí tak, že jemný kal již není do vrtu při čerpání přinášen a čerpaná voda zůstává čistá po celou dobu čerpání. Co se čerpadla týká, je samozřejmě vhodnější použít kvalitní čerpadlo s možností regulace výkonu sání. Pokud by čerpání menšího množství vody nepostačovalo požadavkům spotřeby, lze to řešit zařazením akumulační nádrže do systému. Příčin problému může být víc. Jednou z nich může být i nedostatečná tloušťka obsypu mezi pažnicí a stěnami vrtu. To však již opravit nelze.
Dobrý den, přítomnost žumpy v blízkosti studny (zejména pokud je její stav takový, jak jej popisujete), může mít zásadní vliv na kvalitu vody. Donutit vlastníka žumpy k připojení na kanalizaci nemůžete, ale můžete se obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad s podezřením na zdroj znečištění, který vás omezuje v užívání vaší studny (předpokládám, že vaše studna je legální). Úřad by měl prověřit, zda vlastník žumpy užívá zařízení v souladu s platným rozhodnutím, zda obsah žumpy pravidelně vyváží a zda je zařízení v provozuschopném stavu. Upozorňuji však, že obecně platí, že důkazní břemeno vašeho tvrzení, že fekální znečištění pochází od vašeho souseda, leží na vás a prokázat to jednoznačně nemusí být jednoduché. Pokud by odborná firma provedla prohloubení studny tak, aby nepropojila mělký horizont podzemní vody s hlubším, pak naděje na kvalitnější vodu existuje.
Dobrý den, souhlasím s vámi. Neumím si představit, jak by v tomto případě mohl průzkum pomoci. Napadá mě snad jen stopovací zkouška, ale ta předpokládá, že by vaši sousedi byli ochotní spolupracovat (což nepředpokládám). Zkouška spočívá v tom, že by se do okapů domů nasypala stopovací látka (např. hypermangan) a v místě výtoku vody by se sledovalo, zda vytéká voda zbarvená. Možná by mohlo napovědět pokud byste nahlédli do stavební dokumentace těch sousedních domů, jak mají odvod srážkových vod řešen (samozřejmě je otázkou, zda dokumentace odpovídá skutečnému provedení). Nahlédnout do dokumentace by vám stavební úřad měl umožnit.
Dobrý den, pokud to správně chápu, tak posudek hydrogeologa patrně nebral v úvahu stávající ochranné pásmo vodního zdroje a to je i důvodem negativního vyjádření VAKu. Teoreticky přichází v úvahu jednání s VAKem o hydrogeologickém průzkumu, který by řešil možnost ovlivnění stávajícího zdroje VAKu novým odběrem.
Dobrý den, k relevantnímu posouzení situace nemám dostatek podkladů, ale obecně bych bývalou studnu na půdorysu domu neviděl jako zásadní problém. Bývalá studna pouze indikuje možný výskyt hladiny podzemní vody relativně mělko pod terénem (což je zcela běžný jev, který bývá mj. zjišťován geologickým průzkumem). Úroveň hladiny podzemní vody je dobré znát z důvodu jejího možného vlivu na betonové konstrukce či jako faktoru ovlivňujícího geomechanické vlastnosti základové půdy. Zvýšenou pozornost doporučuji věnovat tomu, jakým způsobem bude dům zbourán tzn. na čem budete potom stavět. Nedostatečně zhutněné podloží nebo zbytky starých základových konstrukcí mohou být příčinou nerovnoměrného sedání tj. vážných problémů v budoucnu.
Dobrý den, legislativně není počet vrtů omezen. Se stížností se můžete obrátit na místní vodoprávní úřad (ale reakce úředníků nebývá většinou příliš rychlá, takže odhaduji, že než se k něčemu rozhoupou, bude dovrtáno).
Dobrý den, průzkumný vrt může provádět pouze osoba s odbornou způsobilostí, tj. odborný geolog. Ten zajišťuje před zahájením prací jejich evidenci a oznámení obci. Pokud splňujete tyto podmínky, sousedův souhlas nepotřebujete. Soused bude účastníkem až při územním, stavebním a vodoprávním řízení. Každopádně doporučuji sledovat hladinu podzemní vody v okolních studních před, během i po realizaci vrtu.
Dobrý den, jednoznačné prokázání zdroje kontaminace je poměrně obtížné. Dle vašeho popisu nelze vyloučit, že zdrojem kontaminace jsou fekálie z vašeho pasoucího se dobytka, které se mohou dostávat splachy prostřednictvím srážkových vod nejprve do povrchové a posléze i podzemní vody do studny. Pokud nejsou v okolí další zřejmé zdroje kontaminace (např. netěsné žumpy apod.), zdá se, že by to dle vašeho popisu mohlo být i pravděpodobné. Posoudit stav vám může pomoci hydrogeolog. Váš zájem na řešení problému je sympatický, nicméně pro úplnost lze uvést, že k řešení dané situace vás může přinutit pouze vodoprávní úřad nebo ČIŽP a důkazní břemeno leží na majiteli studny.
Dobrý den, případným sporům se vyhnete tak, že realizace studny proběhne pod dozorem hydrogeologa s odbornou způsobilostí (ne vrtné firmy), který bude provádět sledování hladiny sousedovo studny před i během vrtání. Následně by měly být provedeny ověřovací hydrodynamické zkoušky na vaší studni opět za sledování hladiny sousedovo studny. Získané údaje si nechte vyhodnotit odborným hydrogeologem.
Dobrý den, bohužel máte smůlu, ale mohl byste na tom být ještě hůř, neboť za nelegální čerpání vody můžete dostat velkou pokutu. Průzkumný vrt se po realizaci musí buď zlegalizovat na studnu (územní rozhodnutí, stavební povolení, vodoprávní povolení) anebo zatamponovat (čili zlikvidovat). Každopádně doporučuji vrt zlegalizovat, abyste se do budoucna nevystavoval riziku pokuty. Co se nového sousedovo vrtu týká, dosah ovlivnění a interakci s okolními studnami by měl řešit hydrogeolog, který sousedovi (jak předpokládám) zpracovává dokumentaci. Nicméně váš vrt de-iure neexistuje, tak je možné, že na něj nebude brán zřetel.
Dobrý den, historii pozemku případně přítomnost skládky zjistíte:
1) od pamětníků
2) na obecním úřadu (možná)
3) provedením geologického průzkumu
Dobrý den, vaše obava je pochopitelná, bohužel Vyhl. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území (viz níže) přímo chov slepic a kachen jako potenciální zdroj znečištění neuvádí (ale chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat by na to snad šly napasovat). Svou obavu předneste na příslušném vodoprávním úřadu (=spec. odbor stavebního úřadu) a trvejte na tom, aby věc úřad řešil a vydal o řešení písemné vyjádření.
Vyhl. 501/2006 Sb., § 24a Studny individuálního zásobování vodou
(1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen „studna“) musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.
(2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,
d) veřejné pozemní komunikace 12 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m.
(3) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,
d) veřejné pozemní komunikace 30 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.
Dobrý den, obec resp. obecní úřad dle našeho názoru takovou pravomoc nemá. Nařídit připojení vodoměru na vrt v odůvodněném případě může vodoprávní úřad. Při průzkumném vrtu žádní účastníci řízení nejsou, nemohou tedy ani určovat hloubku vrtu. Sousedé určit hloubku našeho vrtu nemůžou. Obecně o hloubce průzkumného vrtu rozhoduje hydrogeolog. Nicméně pravda je taková, že podvrtávání vrtů je nevhodné a může generovat další sousedské problémy. Podle normy nesmíte novým zdrojem ohrozit stávající okolní zdroje! Nárok na vodu mají ze zákona všichni stejnou (neplatí kdo dřív přijde...) a případné vzájemné ovlivňování zdrojů vody je lépe řešit vhodným nastavením čerpadel (hloubka, způsob čerpání) tak, aby byli uspokojeni všichni (při ovlivňujících se vrtech alespoň částečně, tzn. kompromis).
Dobrý den, proti jednání zemědělců můžete podat stížnost na místně příslušném vodoprávním úřadě, ale to nejspíš nebude mít patřičný efekt. Jediné smysluplné řešení spatřuji ve stanovení ochranného pásma s příslušným vymezením a označením v terénu. Ke zpracování návrhu ochranného pásma doporučuji oslovit místního hydrogeologa.
Dobrý den, vaše studna je tzv. historická (vznikla před r. 1955), čili automaticky máte povolení k nakládání s vodami. Problémem by mohlo být doložit její letitost. Za zkoušku stojí zeptat se na vašem obec. či městs. úřadě (stavební odbor či život. prostředí), jestli mají tzv. Vodní knihy - tam by být mohla a pak by bylo vše v pořádku. Pokud ne, pak doporučuji sehnat si a pro případ kontroly dobře uložit Čestné prohlášení nějakého starého místního souseda (pamětníka), že studna se užívala již v roce xxxx (resp. před rokem 1955). Druhá možnost - studna již byla zkoulaudovaná předchozím majitelem a místně příslušný vodoprávní úřad o tom má záznam - stačí se tam poptat. S tou žumpou je to složitější. Zde musíte mít povolení k nakládání s vodami. K jeho udělení budete muset předložit projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem VH staveb (který asi bude potřebovat výsledky hydrogeologického průzkumu) a dále tzv. Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie, které zhodnotí, zda projektantem navržené řešení neohorožuje složky životního prostředí. Doporučujeme najít projektanta vodních děl, který by mohl vše (s pomocí hydrogeologa) zařídit. Zda využije vaší stávající žumpu je otázka jeho konkrétního řešení stavby. Ze zkušenosti se však domníváme, že spíše ne. Čeká vás nejspíš vybudování klasické ČOV (trvalé bydlení) popř. septiku s pískovým filtrem (rekreační bydlení).
Dobrý den, obávám se, že zejména nyní v aktuálně extrémně suchém období by možné ovlivnění vaší studny provozem sousedního vrtu mohlo být obtížně prokazatelné. Problém spatřuji zejména ve velmi nízkém sloupci vody ve vaší studni (píšete, že jste "téměř bez vody"). Vhodnější by bylo čerpací zkoušky realizovat ve srážkově normálním období, kdy by mohla být hladina ve studni na běžné úrovni, případně realizovat zkoušky stopovací. I když nepředpokládám, že by hydrogeolog měl v úmyslu zkoušky nějak zkreslit ve váš neprospěch, máte samozřejmě možnost najmout si "svého" hydrogeologa, aby průběh zkoušek dozoroval a byla tak zajištěna objektivita jejich výsledků. Vaše pochybnosti vyjádřené v závěru vašeho dotazu by tento hydrogeolog též mohl objasnit. Jako účastník řízení máte právo do dokumentace nahlížet a tudíž ji poskytnout i hydrogeologovi k jeho odbornému posouzení.
Dobrý den. studny jsou opravdu ve vzdálenosti, kdy lze předpokládat vzájemné ovlivňování. Navíc studna je stavba, takže měla být od vašeho pozemku min. 2 m, menší vzdálenost vyžaduje váš souhlas. Ideální postup je přesvědčit souseda, aby do zavedení přípojky tolik nezaléval. Pokud to není možné, můžete se samozřejmě obrátit na stavební a vodoprávní úřad a nahlásit stavbu realizovanou v rozporu s platnou legislativou (nedodržená vzdálenost od hranice pozemku).
Dobrý den. zhroucení vaší studny uvedeným způsobem je pravděpodobné. Pokud se soused stále tváří, že vše napraví, je rozumné kvůli vztahům mu věřit. Moc si neumím představit, jak vyměnit prasklou skruž v hloubce 12 m, ale to musí posoudit realizační firma. V případě, že by se prováděl nový vrt, pak je rozumné, aby nebyl prováděn bez povolení. To je ovšem jednoduché – jeden z vás dle dohody zajistí k vrtání i služby hydrogeologa, který provede veškeré povinné úkony k průzkumnému vrtu (evidence, ohlášení, příp. další dle polohy) a zpracuje zprávu o vrtu, kterou předložíte vodoprávnímu úřadu jako podklad k žádosti o povolení odběru vody a stavebnímu povolení k vodnímu dílu.
Dobrý den, v podstatě jste si na vše odpověděl sám. Jediné řešení, které nás napadá je chemické WC. Voda ze sprchy a umyvadla (za předpokladu používání ekologicky šetrných přípravků) by se snad dala odvádět do zasakovacího průlehu s mokřadní vegetací (ale spíše pochybuji, že by vám takové zasakování úřad posvětil).
Dobrý den, číselně není nikde stanovena, podle legislativy tak, aby nedošlo k významnému negativnímu ovlivnění stávajícího zdroje. Ze zkušenosti doporučujeme dodržet vzdálenost dvojnásobku poloměru depresního kužele, který vám vypočítá hydrogeolog na základě čerpací zkoušky.
Dobrý večer, s rybníkem jako potenciálním zdrojem kontaminace není v naší legislativě uvažováno, tzn. není stanovena žádná minimální vzdálenost od zdroje podzemní vody. K průsaku samozřejmě docházet může a to v závislosti na propustnosti horninového prostředí, velikosti odběru z vrtané studny a konstrukce studny.
Dobrý den, zvýšení vydatnosti studny bych určitě neočekával.
Dobrý den, jediná možnost, jak skutečně prokázat, že provozem vaší studny nebudou ovlivněny studny okolní je provedení čerpací zkoušky, která bude simulovat provoz vaší studny. Z vaší studny se bude provádět čerpání a na okolních studních se bude měřit, zda dochází či nedochází k poklesu hladiny. Důkazní břemeno, že k ovlivnění dochází je na vašich sousedech, tzn. platit čerpací zkoušku by měli oni. Na vás je umožnění této zkoušky, což doporučuji, aby se věc vyřešila. Zkoušku by samozřejmě měla realizovat odborná firma. Během zkoušky nesmí být žádná ze studní ovlivňována běžným odběrem vody.
Dobrý den, obávám se, že v tomto případě vám příliš nepomůžeme, problém se nám jeví spíše jako právní. Nicméně dle našeho názoru dle platné legislativy není možno ve vzdálenosti 12 - 30 m (dle propustnosti prostředí) zřizovat žumpu. Pokud ji vodoprávní úřad povolil, je to v rozporu s Vyhl. 501/2006 Sb., pokud je tato žumpa postavená "načerno", měl by vodoprávní úřad řešit její odstranění.
Dobrý den, zákal by mohl být způsoben zanešením vrtu jemným kalem. Doporučit se dá vyčištění vrtu (odčerpání jemného sedimentu ze dna vrtu kalovým čerpadlem). Pokud to vydatnost dovoluje, doporučil bych poté též nedávat čerpadlo příliš hluboko. Ideální je mít jej umístěno v podstatě co nejvýše tak, aby vám to ještě umožňovalo dostatečné čerpání vody.
Dobrý den, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 21, odstavce 3 a) vyhlášky č. 501/2006 Sb, obvykle se dle našich zkušeností HG posouzení nepožaduje. Nicméně snaživý úředník pravděpodobně může požadovat prokázání, že půdy na pozemku jsou "schopné vsakování dešťové vody". Pokud by úřad na HG posouzení trval, můžete požadovat zdůvodnění tohoto požadavku (mimo jiné i proto, aby jste případně mohla hydrogeologovi definovat konkrétní cíl průzkumu).
Dobrý večer, k průzkumnému vrtu opravdu váš souhlas nepotřebuje. Nicméně průzkumný vrt může provádět pouze osoba s odbornou způsobilostí (v tomto případě hydrogeolog) a příliš si neumím představit hydrogeologa, který by vrtání takto blízko dovolil. Jedině snad v případě, že vaše studna je mělká kopaná využívající svrchní zvodeň a vrt plánuje odebírat vodu z hlubší zvodně. Pak pokud se vše dobře udělá, tak se nemusí oba zdroje ovlivňovat. Jak se bránit? Dopředu spíš těžko. Při vrtání upozornit na studnu vrtnou firmu a hydrogeologa, pokusit se kontaktovat vodoprávní úřad, který může zahájit vodoprávní místní šetření, případně si najít a pozvat vlastního hydrogeologa, který zdokumentuje stav vaší studny před realizací průzkumného vrtu, aby se po jeho odvrtání mohly posoudit případné změny. Ono totiž důkazní břemeno, že se vrtem něco stalo vaší studni leží bohužel na vás.
Dobrý den, své podezření můžete předložit místnímu vodoprávnímu úřadu. Ten by měl váš podnět prověřit (což se obvykle řeší místním šetřením popř. zadáním posudku odborným firmám). V poradně najdete řadu podobných konkrétních situací s doporučeným řešením.
Dobrý den, obecně platí, že tzv. historické studny (tj ty před r. 1953) mají automaticky vodoprávní i stavební povolení. Váš dotaz ohledně vybudování nového potrubí je však spíše z oblasti stavebního práva, takž pokud chcete mít jistotu, raději bych doporučoval záměr konzultovat s odborníkem na stavební právo nebo přímo na stavebním úřadě.
Dobrý den, všechny geologické práce by měly být ze zákona archivovány u ČGS Geofond v Praze. Pokud byly v blízkosti průzkumné práce prováděny a jsou v archivu dostupné, většinou je možno je použít (poskytnutí archivních dat je placená služba). Není mi známo, že by nějaký zákon nařizoval průzkum pro stavby. Zda průzkum dělat či nedělat je věcí investora a projektanta.
Dobrý den, pokud nemáte předchozím rozhodnutím nějakého úřadu hloubku omezenou, tak tam v zásadě nevidím problém. Vrty nad 30 m podléhají oznámení Báňskému úřadu (což je problém vrtné firmy a předpokládám, že jej učinila). V každém případě byste ale měl spolu s projektovou dokumentací ke stavebnímu řízení předkládat i závěrečnou zprávu (Vyjádření) hydrogeologa. PD i Vyjádření hydrogeologa by samozřejmě mělo odpovídat skutečnému provedení studny.
Dobrý den, oficielně to nelze, protože studna je vodní dílo sloužící k odběru vody. Pokud budete pouštět dešťovou vodu do studny, tak vám bude unikat do horninového prostředí (vsakovat se) stejnými cestami, kterými dříve (při vyšší hladině podzemní vody) do studny přitékala.
Dobrý den, vámi navrhované řešení nepovažujeme ani za účinné ani za vhodné. Neznám konkrétní podmínky na lokalitě, ale dle vašeho popisu lze principielně doporučit obvodovou drenáž s vyústěním po svahu. V kažém případě však nedoporučujeme drenáž umístit hlouběji než je základová spára objektu, aby nedocházelo k vysychání jílů pod základy domu a tím k případným objemovým změnám základové půdy, které by mohly mít za následek porušení statiky domu. Záměr odvodnění každopádně doporučuji konzultovat s projektantem, případně s místním hydrogeologem.
Dobrý den, váš záměr bohužel není v souladu s legislativou. Do studny v žádném případě není možno svádět srážkové vody (z důvodu potenciální kontaminace podzemních vod). Studnu lze buď zachovat zakomponováním do nové stavby RD a využívat nebo je potřeba ji odborně zlikvidovat.
Dobrý den, předpokládám, že dojde k navýšení odebíraného množství vody. Tudíž se domnívám, že jediné, co je potřeba, je požádat o změnu vodoprávního povolení (změnou bude to zvýšené množství odebírané vody).
Dobrý den, evidenci vydaných vodoprávních povolení k odběru vody tj. evidenci povolených studní vede vodoprávní úřad. Ten je v každé obci s rozšířenou působností (seznam obci s rozšířenou působností najdete např. na wikipedii na internetu). Studny vyhloubené před r. 1955 tj. tzv. historické studny jsou považovány za povolené ze zákona (problém někdy může být doložit jejich stáří).
Dobrý den, obvykle vodoprávní úřad požaduje hydrogeologický posudek (vyjádření osoby s odbornou způsobilostí dle §9 zákona o vodách 254/01 Sb) a projektovou dokumentaci ve formě zjednodušené dokumentace (pasport stavby) dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., příl. 14. Je dobré se ale u konkrétního úřadu nejprve dotázat, co budou požadovat, protože požadavky úředníků jsou velmi rozdílné (úředník má možnost také nepožadovat nic).
Dobrý den, dlouhodobý chov slepic v bezprostřední blízkosti studny bych viděl jako velmi pravděpodobnou příčinu kontaminace vody ve studni.
Dobrý den, vámi popisované dílo je zařízením sloužícím k odběru podzemní vody tj. ve smyslu Vodního zákona je studnou. Z toho vyplývá i povinnost mít na ni stavební povolení a povolení k odběru podzemních vod.
Dobrý den, zda má vaše studna stavební a vodoprávní rozhodnutí (tj. zda je legální) zjistíte na místně příslušném vodoprávním úřadu. Je vždy v obci s rozšířenou působností, obvykle při stavebním úřadu nebo odboru životního prostředí. Pokud legální není, vysvětlíte situaci, řeknete, že jí dodatečně zlegalizujete a požádáte, abyste byli účastníky řízení při realizaci sousedovo studny.
1) Co se legalizace týká, najdete si nejbližšího hydrogeologa a požádáte ho o vyhotovení "Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí dle §9 zákona o vodách 254/01 Sb.". Dále budete potřebovat zpracovat Zjednodušenou dokumentaci (pasport stavby). Ten si můžete zpracovat i sami v rozsahu Přílohy č. 14 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. popř. vám jej zpracuje hydrogeolog nebo projektant vodních děl.
2) Co se sousedovo plánované studny týká - Pokud budete účastníky vodoprávního řízení u sousední studny, doporučuji požádat souseda, aby svůj vrt situoval pokud možno co nejdále od vaší studny a dále požadovat komisionelní měření hladiny podzemní vody ve vaší studni před, při i po vrtání, a pak i v průběhu provádění čerpacích zkoušek, a to za účasti vaší i odpovědného hydrogeologa vašich sousedů. Bude tak zcela průkazné, co se vrtáním v sousedství způsobilo. Vodoprávní úřad by pak měl podle zjištěných údajů (ty budou součástí zprávy hydrogeologa) rozhodnout o způsobu využívání nového zdroje tak, aby novým vrtem nebyla významně snížena možnost využívání vaší stávající studny.
Dobrý den, v konečném důsledku nese odpovědnost vlastník parcely s novým vrtem. Stěžovatel (vlastník pozemku stávající studny) nese důkazní břemeno, tj. musí ovlivnění prokázat.
Dobrý den, neuvádíte důvod utěsnění. Je potřeba si uvědomit, že spárami se (a samozřejmě dnem studny) se voda do studny infiltruje. Pokud není infiltrace spárami mezi skružemi nevýznamná, mohl byste utěsněním výrazně snížit přítok vody do studny. Utěsnění se obvykle provádí pouze u nadzemních (případně první podzemní) spárách k zabránění přítoku povrchových (tj. případně kontaminovaných) vod do studny. Takové utěsnění je možno provést cementovou maltou nebo montážní pěnou.
Dobrý den, vaše obavy jsou pochopitelné a pravděpodobně i opodstatněné. Doporučuji je řešit ve spolupráci se stavebním úřadem (stabilita) a vodoprávním úřadem (studna). Požadujte doplnění geologických podkladů tak, aby konkrétně řešily odpovědi na vaše obavy, popř. stanovily podmínky eliminace možných rizik.
Dobrý den, s problematikou územního plánu vám neporadím, je to mimo náš obor. Ohledně studny můžete být účastníkem řízení pouze na základě vlastnictví vašeho stávajícího zdroje vody a vznášet námitky související s jeho ochranou. Vznášet námitky ohledně možného budoucího záměru na vybudování nového zdroje nelze.
Dobrý den, váš dotaz je bohužel spíše z oblasti právní, nicméně - studna jako stavba je součástí pozemku a tedy ve vlastnictví majitele pozemku. Voda není předmětem vlastnictví, může být pouze uděleno povolení k jejímu odběru (zda toto povolení bylo uděleno netuším). Obávám se, že pokud neexistuje smluvní ujednání na základě kterého byste se mohli domáhat dodávky vody, bude to velmi těžké.
Dobrý den, zvláštní je, že vaši předkové užívali studnu společně bez problémů a vám i když sami studnu nevyužíváte (pokud to chápu správně) její využívání sousedem vadí. Navíc píšete, že studna je na hranici pozemků, ale mluvíte o ní jako o "své studni". Studna náleží vlastníkovi pozemku. Pokud je skutečně na hranici pozemků, může se pravděpodobně i soused domnívat, že je jeho. Nebylo by nejjednodušší se rozumně lidsky na využívání studny domluvit? Čerpání vody ze studny studni nijak neubližuje (spíše naopak). Navíc si dovoluji upozornit, že voda není dle zákona předmětem vlastnictví.
Dobrý den, vaše obavy jsou pochopitelné, méně již jednání úředníka. To, že nehodlá zpochybňovat HG posudek je však pochopitelné, on nemá odbornou způsobilost, aby jej mohl rozporovat. V tomto ohledu by bylo nejspíše nutné, abyste si objednali průzkum, který by ověřil skutečnou propustnost horninového prostředí a úroveň hladiny podzemní vody v blízkosti plánované stavby sousedovo ČOV. S tímto průzkumem (pokud potvrdí vaše předpoklady) pak můžete jako účastník řízení argumentovat. Pokud jste schopen prokázat, že hladina podzemní vody je (byť periodicky) méně než 1 m pod terénem, není v takovém místě dle Vodního zákona možné provádět zasakování přečištěných odpadních vod. Mezi výpustí odpadních vod a max. hladinou podzemní vody musí být min. 1 m mocná vrstva zemin. Nepochopitelné je však, že úředník nezohledňuje ani minimální vzdálenosti jak požaduje §24a Vyhlášky 501/2006 Sb. Ohledně založení vaší chaty (pokud je vše tak, jak píšete) bych nepředpokládal, že vypouštění vody z ČOV by mělo negativní důsledky. Proti rozhodnutí vodoprávního úřadu se vždy ještě můžete odvolat ke krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. V řadě případů bývá takovéto odvolání úspěšné.
Dobrý den, určitě k poškození vrtu při měření hladiny nedojde. Hladina se měří hladinoměrem, což je kovová tyčinka, která se volně spouští do vrtu na měřícím pásmu. Aby se ověřilo možné ovlivnění vaší studny novým vrtem, doporučujeme změřit hladinu ve vaší studni před vrtáním nového vrtu, dále po odvrtání vrtu a při hydrodynamických zkouškách na novém vrtu.
Dobrý den, na tuto problematiku není jednotný pohled. Dle našeho názoru nelegální studny z právního hlediska neexistují a nepožívají žádné ochrany. Zůstává však otázka do jaké míry lze spolehlivě tuto skutečnost ověřit. Dle našich zkušeností většina vodoprávních úřadů požaduje při projektování nových studní brát nelegeální studny v úvahu (a tedy vesmyslu jejich ochrany se chovat jako by byly legální).
Dobrý den, nepíšete jak hluboký je vrt, předpokládám tedy běžnou hloubku cca 30 m. Nejprve odpověď na váš dotaz - ne, není to normální a nemělo by se to stát. Pokud jste si jistý, že voda přetéká z vrtu, tak to podle mého názoru svědčí o nedůsledně (popř. nevhodně) provedené tamponáži vrtu. V tomto případě se obávám, že náprava není možná. Také je možné, že se jedná o zvýšenou hladinu podzemní vody mělkého kolektoru, která se protlačuje neutěsněným otvorem ve dně manipulační šachtice. V takovém případě by snad šlo tento problém řešit (v případě, že je morfologicky a technicky možné snížit hladinu mělkého kolektoru odvodněním).
Dobrý den, obávám se, že tudy cesta nepovede, neboť manipulační šachtice musí být podle ČSN 75 5115 vyvedena 0,5 m nad terén. Jediná možnost je předjednat s vodoprávním úřadem možnost udělení výjimky podle §26 Vyhl. 501/2006 Sb. za podmínky realizace nějakých technických opatření, která by zajišťovala 100% těsnost šachtice tj. účinnou zábranu proti vniknutí povrchových vod do šachtice (netuším, zda je to technicky možné). Ale pokud by se vám vyjednání výjimky povedlo, pak není důvod realizovat vrt nový, stačí legalizovat ten stávající (samozřejmě po domluvě se sousedem).
Dobrý den, pravděpodobně se jedná o odstupové vzdálenosti od možných zdrojů zněčištění dle Vyhl. 501/2006 Sb., § 24a Studny individuálního zásobování vodou. To znamená, že pokud by váš soused chtěl vybudovat studnu, měl by ve vlastním zájmu tuto vzdálenost dodržet. Odstupové vzdálenosti jsou následující: (1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen „studna“) musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní. (2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí takto: a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m, b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m, c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m, d) veřejné pozemní komunikace 12 m, e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m. (3) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí takto: a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m, b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m, c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m, d) veřejné pozemní komunikace 30 m, e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m. K uvedeným vzdálenostem podle § 26 citované vyhlášky (a podle §169 stavebního zákona) lze pro zdroje individuálního zásobování udělit výjimku. K výjimce je potřeba předložit hydrogegeologické zdůvodnění.
Dobrý den, na všechny dotazy jste si správně odpověděla sama. Dávkování SAVA je na obalu, nemusíte se bát dávku klidně zdvojnásobit, SAVO se během pár hodin samovolně rozloží. K periodickému dávkování je možno použít dávkovač CHLOROZ. Opakování vzniklého stavu lze nejspíš zabránit pouze vyhledáním zdroje kontaminace a jeho likvidací.
Dobrý den, v případě, že kontaminaci lze považovat za "jednorázovou" vlivem přívalového deště, měla by stačit jednorázová masivní desinfekce nálevem SAVA přímo do vrtu (čerpadlo není nutno vyndavat). Danou dávku SAVA zřeďťe v cca 1 l vody a nalijte do vrtu tak, abyste pokud možno zkropili i stěny vrtu. Tento postup je možno kdykoliv zopakovat, SAVO se poměrně rychle rozloží a nemá na kvalitu vody negativní vliv. Pokud by se ukázalo, že bakterie ve vodě přetrvávají, signalizovalo by to, že dotace kontaminantu je trvalejšího charakteru a pak je možno situaci řešit kontinuální desinfekcí pomocí dávkovače CHLOROZ. Ani při této desinfekci není potřeba s čerpadlem manipulovat. Čerpadlo se vyndává v případě čištění vrtu od jemného sedimentu, který se vlivem používání zdroje usazuje ve spodní části vrtu (v kalníku). Kal se buď vyfouká vzduchovým kompresorem nebo odčerpá specielním čerpadlem.
Dobrý den, v případě volné hladiny se používá Kusakinův empirický vzorec, pro hladinu napjatou se používá vzorec Sichardtův.
Dobrý den, v první řadě by se vlastník té studny mohl domáhat náhrady škody podle Vodního zákona. Bylo by ale třeba prokázat, že ke ztrátě vody skutečně došlo výstavbou těch bytových domů. Naděje na vodu prohloubením studny závisí na geologické stavbě (kterou neznám). Pokud by například studna byla tenkrát hloubena do hloubky, kdy narazili na skalní podloží, naději na vodu bych neviděl jako příliš reálnou. Pokud však vodonosná vrstva (např. písky/štěrky) pokračují do větší hloubky, šance je poměrně slušná. Pokud byla studna vyhloubena ve skále, šance na nalezení další vodonosné pukliny je 50/50. Vodítko, jak to s geologickou stavbou a šancemi na vodu vypadá by vám orientačně mohly poskytnout vlastníci okolních studní. Pokud jsou v okolí podobně hluboké studny a mají trvale vodu, je to nadějné. Jinak bych asi doporučil průzkum, ale to již je finančně náročnější. Na proutkaře bych příliš nespoléhal, ne že by to obecně nefungovalo, ale co si n něm vezmete, když vám řekne, že voda v nějaké hloubce bude, vy to za poměrně dost peněz vykopete a studna bude stále suchá. Pokud se rozhodnete přistoupit k prohloubení, nezapomeňte, že na to potřebujete stavební a vodoprávní povolení.
Dobrý den, bohužel díky časovému odstupu jste se dostali do poměrně obtížně řešitelné situace. Předpokládám, že nová studna již nejspíš bude mít vydaná příslušná rozhodnutí, což řešení komplikuje. V této situaci vám doporučuji vyhledat hydrogeologa (nejlépe znalého místních poměrů) a s ním případ řešit, případně se obrátit na vodoprávní úřad s žádostí o radu.
Dobrý den, budete stavět stavbu k jímání podzemních vod (tj. vod ve styku s horninovým prostředím), čili budete stavět studnu. Dle zákona o vodách je studna stavba bez ohledu na její hloubku. Proto budete potřebovat HG posudek a projektovou dokumentaci ke studni potřebnou pro vydání územního, stavebního a vodoprávního povolení.
Dobrý den, bohužel asi vás příliš nepotěším. Velmi pochybuji, že by studna byla v nějakých historických záznamech uvedena. Rozhodně ne na vodoprávním úřadě. Asi jedinou možností je pátrání přímo na pozemku. Ta skruž by mohla být indicií - studnu mohl někdo zasypat, takže dnes vypadá, že "nikam do hloubky nevede". Nutno ale upozornit, že i kdyby se vám podařilo studnu najít a zásyp vyvézt, není zaručeno, že obnovíte její funkčnost. Záleží na její hloubce a geologickém prostředí, ve kterém byla vybudována. Mnohé historické studny jsou dnes již z různých důvodů nefunkční (méně srážek, drenážní vliv okolních staveb apod.). Při případném obnovování studny (vyvážení zásypu) dodržujte bezpečnostní zásady hloubení studní !!! Zkuste v obci najít pamětníka, třeba si vzpomene, kde studna bývala.
Dobrý den, domnívám se, že povinnost zpřístupnit studnu pro měření nemáte. Poslední věta též není dle mého názoru pravdivá. Nicméně jde dle nejspíše pouze o nešťastnou formulaci, neboť zpřístupnění studny pro měření vám určitě doporučuji, aby bylo možno případné ovlivnění vaší studny provozem nového vrtu zjistit (a případně navrhnout řešení k eliminaci vlivu). V této fázi jste ve výhodě, neboť podle vodního zákona nový vodní zdroj nesmí významně ovlivnit ten stávající, takže činnost o kterou vás ta firma žádá směřuje k ochraně vašeho zdroje vody. Pokud tak neučiníte a nový vrt bude vaši studnu v budoucnu ovlivňovat, budou náklady na prokázání této skutečnosti na vás a řešení bude velmi komplikované.
Dobrý den, pokud by chtěl soused stanovit opravdu ochranné pásmo, tak by jej stanovoval vodoprávní úřad a byl byste při tomto řízení jeho účastníkem. On sám si žádné ochranné pásmo stanovit nemůže.
Dobrý den, obecně nebývá realizace vrtaných studní v ochranných pásmech lázní problém, avšak pro geologické práce spojené se zásahem do pozemku je potřeba získat souhlasné stanovisko Ministerstva zdravotnictví - Českého inspektorátu lázní (ČIL). Z toho důvodu je potřeba zpracovat projekt geologického průzkumu, zažádat o toto stanovisko a při realizaci vrtu respektovat stanovené podmínky (zajistí hydrogeolog). Ohledně záplavové zóny a územního plánu doporučuji prověřit na stavebním úřadě, zda nejsou v daném území nějaké limity, omezující nebo vylučující stavby.
Dobrý den, v případě, že ve vrtu vystoupala hladina velmi mělko pod terén (je napjatá), tak by tato voda mohla okolní prostředí sytit vodou a způsobovat podmáčení. To ovšem zároveň ukazuje na neprovedení (popř. nedostatečné provedení) těsnění vrtu. Pokud by těsnění vrtu bylo správně provedeno, k uvedenému jevu by nemělo docházet.
Dobrý den, pokud je konkrétně pro dané ochranné pásmo stanoveno, že studny a ČOVky tam budovat nelze, obávám se, že to obejít nelze.
Dobrý den, těžko říci, jak to bude vodoprávní úřad řešit. Obecně by se mělo postupovat chronologicky, tzn. to, co bude první hotové, to bude určující. Na druhou stranu, pokud již máte průzkumný vrt povolený, měl by to vodoprávní úřad vzít v úvahu a přihlížet k tomu. V každém případě až si soused podá žádost o stavební povolení k ČOV (resp. studni), budete účastníkem řízení a můžete podávat námitky.
Dobrý den, s takovým požadavkem jsem se dosud nesetkal. Je potřeba si uvědomit, že hydrogeolog hodnotí situaci na základě dostupných znalostí o lokalitě a z toho vyplývajících předpokladů geologických a hydrogeologických poměrů a při nejlepší vůli do země nevidí, takže jeho prognóza nikdy nemůže být stoprocentní. Stejně jako proutkař, o kterém se zmiňujete, vám jistě nedal žádnou záruku na své doporučení. Při budování vodních zdrojů (kopaných i vrtaných) vždy existuje určité riziko, že to nedopadne podle předpokladu.
Dobrý den, právně asi záleží na tom, kdo a jak průzkum zadal/objednal. Obecně by podle mého názoru rozsah průzkumu měl být v souladu s požadavky projektanta/statika. Pokud to není splněno, očekával bych, že projektant/statik si vyžádá doplnění průzkumných prací. Pokud to neprovede, domnívám se, že je to jeho riziko.
Dobrý den, o žádném takovém předpisu nevím, leda snad pokud by drenáž byla považována za stavbu (resp. byla součástí nějaké stavby), tak by mohl být požadován odstup 2 m od hranice sousedního pozemku (ale to je pouze má spekulace).
Dobrý den, obraťte se na místně příslušný vodoprávní úřad, doložte vámi zmíněné důkazy a požadujte náhradu škody. Vodní zákon je na vaší straně a ten, kdo vám způsobil ztrátu vody je povinen škodu nahradit.
Dobrý večer, pokusím se to upřesnit. ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody stanoví, že „nové jímací zařízení musí být umístěno a vybudováno tak, aby jímáním podzemní vody z něho nebylo podstatně sníženo využitelné množství podzemní vody okolních existujících jímacích zařízení, zejména nesmí být snížena možnost jímání podzemní vody z okolních jímacích zařízení pod úroveň povolenou vodoprávním úřadem.“ Významově podobný požadavek je rovněž zakotven v zákoně o vodách (Zákon č. 254/2001 Sb., §29, odst. 2). Z toho plyne, že aby se mohlo nějak prokázat možné ovlivnění stávající studny studnou nově budovanou, je nutné provést k tomu potřebná měření. Těmi obvykle jsou:
1) změření hladiny ve stávající studni před zahájením vrtání studny nové
2) změření hladiny ve stávající studni po ukončení vrtání studny nové
3) provedení čerpací zkoušky na nově vyvrtané studni za kontinuelního sledování stavu hladiny ve studni stávající. Doporučuje se vyčerpat min. 1 000 litrů, resp. alespoň dvojnásobek požadované denní potřeby (čerpací zkoušku je možno provést kdykoliv po provedení vrtu). Čerpací zkoušky by měla provést odborná firma za vaší přítomnosti (potvrdíte naměřené hodnoty).
V případě zjištění významného ovlivnění stávající studny odběrem ze studny nové by měl hydrogeolog navrhnout opatření k minimalizaci takového vlivu (např. max. hloubku umístění čerpadla, specifický režim čerpání - např. v noci do akumulační nádrže apod.). V případě, že máte na vaší studnu vydáno vodoprávní rozhodnutí pro PITNOU vodu, měli byste mít ze zákona přednost před vodou určenou k zálivce. Za předpokladu, že se čerpací zkouškou neprokáže významné ovlivnění vaší studny, nelze se z vaší strany k požadovanému množství odebírané vody sousedem vyjadřovat.
Pokud jste nenašli odpověď na svůj dotaz, zašlete nám jej, a my Vám v nejkratším možném termínu odpovíme.
Položením dotazu do této poradny souhlasíte s jeho případným zveřejněním. Vaše osobní ani kontaktní údaje nebudou zveřejněny.
Nezapomeňte, prosím, uvést svůj e-mail nebo telefon, abychom Vás mohli kontaktovat.
Ochrana osobních údajů na tomto webu