Zasakování odpadních a srážkových vod – legislativní změny.

Zasakování odpadních vod

Zasakování odpadních vod do horninového prostředí.

Odpadními vodami rozumíme vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských zdravotnických a jiných stavbách a zařízeních, pokud mají změněnou jakost, nebo jiné vody z těchto staveb a zařízení, které mohou ohrozit jakost podzemních a povrchových vod. Z výše uvedeného je zřejmé, že odpadními vodami tedy jsou i vody vypouštěné z čistíren odpadních vod (ČOV) z objektů individuálního bydlení, tj. rodinných domů.

Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštěním odpadních vod do vod podzemních (dle § 38, odstavec 7 zákona č. 254/2001 Sb) se rozumí vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení a individuální rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních. Toto vypouštění lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.

Vypouštění odpadních vod přes půdní vrstvy do vod podzemních (tj. zasakování) tedy přichází v úvahu až v případech, kdy není možno realizovat jiné prioritnější způsoby likvidace odpadních vod, tedy když:

  • v okolí se nenachází kanalizace do které je možno se napojit,
  • v okolí se nenachází recipient (vodní tok, vodní nádrž) nebo je tento pro vypouštění nevhodný (např. vodní tok s nedostatečným množstvím vody).

Zároveň však musí být splněny podmínky za kterých je možno vypouštění povolit, tj.:

  • odpadní voda pochází z vybraných zařízení,
  • odpadní voda má vyhovující jakost na výstupu z přečišťovacího zařízení,
  • zasakování nebrání přírodní podmínky (např. vysoká úroveň hladiny podzemní vody nebo nepropustné horninové prostředí) či legislativních limity (např. ochranná pásma vodních zdrojů atp.).

Do 1.8. 2010 bylo možno vypouštět odpadní vody do horninového prostředí (tj. do vod podzemních) za podmínky, že vypouštěné odpadní vody pocházejí z jednotlivých rodinných domů nebo ze staveb pro individuální rekreaci a že budou vyčištěny tak, aby neobsahovaly nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné látky. Vyjádření hydrogeologa nebylo nutné.

Ode dne 1.8. 2010 kdy nabyla účinnosti novela vodního zákona (zákon č. 150/2010 Sb., § 38, odstavec 7) lze vypouštět do půdní vrstvy odpadní vody z jednotlivých staveb pouze na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (vyjádření hydrogeologa).

Obsahová náplň vyjádření osoby s odbornou způsobilostí je dána Metodickým pokynem odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí (MP 416 - OOV MŽP, 2012). Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí se vztahuje ke konkrétnímu návrhu ČOV se zasakovacím prvkem, zpracovaného projektantem vodních děl, který již specifikuje technické parametry ČOV, její umístění, účinnost, kvalitativní parametry vypouštěné odpadní vody atp. Pokud tento návrh k dispozici není, je potřeba provést hydrogeologický průzkum pro umístění a návrh zasakovacího prvku.

Kroky směřující k vydání Povolení k vypouštění odpadních vod lze tedy stručně shrnout takto:

  • 1) objednavatel již má od projektanta vodních děl konkrétní návrh ČOV s parametry vypouštěné odpadní vody - pak následuje bod 4,
  • 2) hydrogeolog na lokalitě provede jednoduchý hydrogeologický průzkum,
  • 3) na základě výsledků průzkumu zpracuje projektant konkrétní návrh ČOV s parametry vypouštěné odpadní vody, popř. kompletní projektovou dokumentaci k ČOV,
  • 4) hydrogeolog zpracuje vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.

Pozn.: V případě, že přírodní podmínky neumožní zasakování, či nejsou splněny legislativní limity, je vyjádření negativní. V takovém případě může být toto negativní vyjádření podkladem pro vydání povolení k umístění žumpy, která se v žádném jiném případě nepovoluje.

Zasakování odpadních vod

Zasakování srážkových vod do půdních vrstev.

Srážkovými vodami z hlediska regulovaného nakládání s nimi formou vsakování rozumíme povrchové vody vzniklé dopadem atmosférických srážek na stavby, zařízení a plochy podstatným způsobem měnících přírodní odtokové poměry.

Zákonné povinnosti: při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen "srážkové vody") v souladu se stavebním zákonem (§ 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001).

Na stavebním pozemku je nutno vyřešit vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití. Přitom musí být řešeno:

  • přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,
  • jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo
  • není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace (§ 20, odstavec 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.).

V únoru 2012 vyšla dlouho připravovaná norma ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod, která specifikuje geologický průzkum pro vsakování, návrh, výstavbu a provoz vsakovacích zařízení.

Do půdních vrstev lze zasakovat srážkové vody:

  • dopadající na povrch území v místě, kde přírodní a legislativní podmínky zasakování umožňují;
  • srážkové povrchové vody přípustné (např. zatravněné plochy, střechy do 200 m2, komunikace pro pěší a cyklisty);
  • srážkové povrchové vody podmíněně přípustné (např. střechy nad 200 m2, pozemní komunikace pro motorová vozidla, apod.) – zde nutno volit doplňují zařízení (filtry, odlučovače, průlehy, apod.).

Při řešení zasakování srážkových vod existuje vždy možné riziko negativních vlivů na okolní stavby a zařízení, popř. změny stability svahů! Z toho důvodu je vždy vyžadováno provedení geologického průzkumu.

Geologický průzkum pro vsakování srážkových povrchových vod

Návrh hospodaření se srážkovými vodami dle ČSN 759010 zpracovává řešitel odvodnění nemovitosti a/nebo území na základě výsledků geologického průzkumu. Dle této normy každému rozhodování o vsakování srážkových vod v určité lokalitě musí vždy předcházet geologický průzkum, jehož výstupy je nutno respektovat. Řešitelem geologického průzkumu pro vsakování musí být osoba disponující příslušným oprávněním k provádění inženýrskogeologických a hydrogeologických průzkumů.

Norma dělí stavby z hlediska rozsahu geologického průzkumu na:

  • nenáročné stavby (kde redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy Ared, je menší než 200 m2),
  • náročné stavby (kde redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy Ared, se rovná nebo je větší než 200 m2).

Z hlediska návrhu geologického průzkumu se dle normy přírodní poměry dělí na:

  • jednoduché poměry (kde geologická stavba je příznivá, monotónní a hladina podzemní vody není napjatá a nachází se 2 m a více metrů pod terénem),
  • složité poměry (se složitou geologickou stavbou, hladina podzemní vody je v hloubce méně než 2 m p.t., lokalita se nachází v ochranném pásmu či CHOPAV, existuje nebezpečí sesuvů apod.).

Geologický průzkum pro vsakování srážkových vod se dělí na:

  • Orientační průzkum pro vsakování,
  • Podrobný průzkum pro vsakování,
  • Doplňkový průzkum pro vsakování,
  • Analýza rizik při realizaci vsakování.

Orientační průzkum pro vsakování - Provádí se pro nenáročné stavby, v jednoduchých poměrech. Má zpravidla formu rešerše archivních údajů získaných ze základního geologického výzkumu a všech předcházejících geologických prací doplněné povrchovou rekognoskací zájmového území. Výsledkem je zpráva o vsakovacích poměrech na lokalitě, obsahující odhad koeficientu vsaku, zhodnocení možnosti vsakování srážkových vod a doporučení pro návrh vsakovacího prvku.

Podrobný průzkum pro vsakování - Provádí se pro náročné stavby nebo pro stavby ve složitých poměrech. Kromě rešerše zahrnuje terénní vrtné / sondovací a laboratorní práce v normou stanoveném rozsahu. Výsledkem je zpráva o vsakovacích poměrech na lokalitě, obsahující údaje o koeficientu vsaku vypočítaného na základě vsakovacích zkoušek, zhodnocení možnosti vsakování srážkových vod, včetně stanovení podmínek a doporučení pro návrh vsakovacího zařízení.

Doplňkový průzkum pro vsakování - Provádí se při změnách stavby nebo v jejím průběhu. Je založen na výsledcích předchozích průzkumů a studia reálného stavu na stavbě. Rozsah průzkumu odpovídá potřebám pro získání potřebných informací, obecně má verifikovat projektové řešení. Výsledkem je zpráva o vsakovacích poměrech na lokalitě sloužící především pro verifikaci nebo nutnou modifikaci projektového řešení.

Analýza rizik při realizaci vsakování - Provádí se pouze ve výjimečných případech, vyplývajících ze složitostí řešení na konkrétní lokalitě, především ve vztahu k možnému ohrožení významných zdrojů vody.